Přihlášení
Spřátelené weby
LETECKÁ TECHNIKA
Farman F.60 Goliath
Nejvíce rozšířeným letounem v prvním desetiletí po skončení ww1 se stal dvoumotorový Farman F.60 Goliath, zkonstruovaný jako osobní linkový aeroplán. Přes 60 kusů bylo používání pro dopravní linky po Evropě a do Jižní Ameriky. Mimo to bylo postaveno okolo 300 militarizovaných kusů ve variantách nočního bombardéru a torpédového bombardéru pro Francii i na export.
První letouny série - FF.60 (Farman Freris) byly vyprojektovány v roce 1918 jako technologický následník typu F.50 a plánováno bylo jeho vojenské použití v roce 1919. Když byly v listopadu 1918 ukončeny válečné operace, byly dva již skoro postavené stroje přestavěny na dopravní se dvěma kabinami s nosností 4 a 8 pasažérů. První stroj byl dokončen v lednu 1919 a téhož měsíce provedl i svůj první let. V době kdy vojenská bombardovací varianta teprve podstupovala testy, civilní verze F.60 se již dostala do sériové výroby.
Vojenská varianta F.60 se začala sériově vyrábět v roce 1922. Konstrukcí se jednalo o klasický dvojplošník své doby se stejně dlouhými horními i dolními nosnými plochami, dřevěnou kostrou a plátěnnou obšívkou. Standardně se motorové gondoly nacházely na první konzoli dolního křídla. Největším uživatelem letounu bylo francouzské námořnictvo, které si nechalo vyvinout různé varianty stroje, ty měly buď podvozek klasický kolový, či dostaly dva velké plováky s malými vyvažovacími na koncích křídel.
Pro nás může být zajímavá licenční výroba typu F.62 v závodech Avia a Letov, jejich výrobky byly používány ČSA (7 kusů) a jako dopravní armádou.
Základní varianty
FF.60 (1919) - tři zkušební stroje (2 civilní, 1 vojenský)
F.60 - základní civilní varianta poháněná motory Salmson Z.9 či později Samson SM.9 o výkonu 260ks, postaveno přes 60 kusů
F.60bis - civilní varianta poháněná motory Samson 9Az o výkonu 300ks
F.60Bn2 - trojmístný noční bombardér poháněný motory Samson 9Az, vyzbrojený 3 7,7mm kulomety a nosností 1040kg. Používán byl námořnictvem Francie a jeden letoun sloužil Japonsku.
F.60Torp - plovákový torpédový bombardér s překonstruovanou přídí a poháněný motory Gnome-Rhone Jupiter, postaveno 24 kusů
F.60M (1923) - vojenská varianta s motory Renault 12Fy (310ks), používán francouzským letectvem a jeden stroj Japonci
F.61 - civilní varianta s motory Renault 12Fe (300ks)
F.62 Bn.4 - exportní varianta s motory Lorraine-Dietrich V-12 (450ks). Vyvezen byl do SSSR (používán 1. těžkou bombardovací letkou), nebyl však ve stavu dlouho
F.63bis, F.63ter - civilní varianty (1+3 kusy) s motory Gnome Rhone
F.63 Bn.4 - konstrukčně totožný s F.62 pouze s motory Gnome-Rhone Jupiter (450ks), francouzské letectvo odebralo 42 strojů
F.65 (od 1925) - námořní varianta s plováky, postaveno okolo 100 (dle jiných zdrojů 60) kusů
F.66 Bn.3 - varianta pro rumunské letectvo s motory Jupiter
F.68 Bn.4 - varianta pro polské letectvo s motory Jupiter (32 strojů)
F.4X - speciální varianta se čtyřmi motory Samson po dvojicích v tandemu
F.140 Super Goliath - letoun kategorie Tres Gros Porteur (supertěžký bombardér) se 4 motory Farman (500ks) v tandemu se 3 kulomety a nosností 1500kg pum, 6 postavených strojů
F.160 - modernizovaný F.60 s motory Farman (500ks)
F.166 - námořní torpédová/bombardovací varianta s plováky či koly s motory Gnome-Rhone (500ks)
F.167 - námořní varianta
F.168 - torpédová varianta s motory Jupiter (cca 60 kusů)
Výzbroj
3 kulomety, 1040kg pum (F.65: 4 kulomety, 1 torpédo nebo 1000kg pum)
země původu | Francie |
výrobce | Farman Aviation Works |
vyrobené stroje | ? (výroba ukončena) |
cena jednoho stroje | ? |
datum vzletu | 1/1919 |
ve výzbroji od | 1922 (Armé de\'l Air) |
posádka | 2 + 12 |
pohon | dle verze (viz) |
max. výkon | dle verze (viz) |
max. rychlost | 130 km/h (F.60), 140km/h (F.65), 160km/h (F.140) |
max. stoupavost | ? |
max. dostup | 4 000 m |
dolet | 400 km (F.60), 800km (F.65), 450km (F.140) |
délka trupu | 14,33 m |
rozpětí křídla | 26,50 m |
nosná plocha | 161,00 m² |
výška | 4,91 m |
hmotnost prázdná | 2 500 kg |
max. vzletová hmotnost | 4 770 kg |
hmotnost paliva | ? |
Vyhledávání
Dnešní den v historii
18.prosince 1744 – Za údajnou spolupráci s znepřátelenými Prusy byli všichni Židé vypovězeni z Čech. Do konce ledna měli odejít z Prahy a do konce června z celé země. Později byli vypovězeni i ze Slezska a Moravy. Potom však z ekonomických a politických důvodů (Anglie a Nizozemí protestovaly) musela Marie Terezie nařízení odvolat a obnovit původní stav.
18.prosince 1935 - Prezidentem Republiky je zvolen dr. Edvard Beneš.
18.prosince 1846 – Vydání dvorského dekretu o výkupu roboty. Spočíval v dobrovolné dohodě vrchnosti a poddaných na nahrazení roboty peněžní či obilnou dávkou, výkupem v hotovosti nebo odstoupením pozemků. Tato reforma však zcela nenaplňovala představy poddaných – ti předpokládali, že robota bude zrušena bez potřeby nějaké náhrady.