Přihlášení
Spřátelené weby
NÁMOŘNÍ TECHNIKA
Scharnhorst (1935)
Bitevní křiník Scharnhorst byl jednou z prvních lodí (spolu se svým dvojčetem Gneisenau), které německá admiralita postavila po uzavření německo-britské námořní smlouvy v roce 1935.
Podle zkušeností z jiných námořních velmocí, zejména Francie, došli němečtí inženýři k závěru, že nejvýhodnějí bude stavět silně pancéřované válečné lodi, schopné velkých rychlostí, ale i s mohutnou palebnou kapacitou. Výtlak se pohyboval okolo 30 000 tun. Podle mezinárodních dohod taková plavidla patřila do kategorie bitevních lodí, avak jejich vysoká rychlost je na druhé straně řadila do kategorie křiníků, také Scharnhorst byl nakonec označen jako bitevní křiník (podobně jako např. britský bitevník Hood). Stavby na Scharnhorstu začaly 16.5.1935 ve wilhelmshavenských loděnicích a loď byla dokončena 30.6.1936. V roce 1939 byla loď odeslána na přestavbu, při které byl např. posunut hlavní stožár a přestavěna příď lodě.
Bitevní křiník Scharnhorst se v letech 1939-1943 účastnil několika válečných operací, zaměřených především na napadání a potápění britských obchodních plavidel. Při těchto akcích byl několikrát poškozen, opraven a nakonec 26.12.1943 potopen u norského pobřeží britskými válečnými plavidly.
Technický nákres:
Max. posádka | 1850 mužů |
Délka | 235 m |
Šířka | 30 m |
Výtlak standartní | 34 850 t |
Výtlak plný ( plné nádrže, výzbroj) | 38 900 t |
Max. rychlost | 31.5 uzlů |
Pancéřování: |
|
Výzbroj |
|
Vyhledávání
Dnešní den v historii
18.prosince 1935 - Prezidentem Republiky je zvolen dr. Edvard Beneš.
18.prosince 1846 – Vydání dvorského dekretu o výkupu roboty. Spočíval v dobrovolné dohodě vrchnosti a poddaných na nahrazení roboty peněžní či obilnou dávkou, výkupem v hotovosti nebo odstoupením pozemků. Tato reforma však zcela nenaplňovala představy poddaných – ti předpokládali, že robota bude zrušena bez potřeby nějaké náhrady.
18.prosince 1744 – Za údajnou spolupráci s znepřátelenými Prusy byli všichni Židé vypovězeni z Čech. Do konce ledna měli odejít z Prahy a do konce června z celé země. Později byli vypovězeni i ze Slezska a Moravy. Potom však z ekonomických a politických důvodů (Anglie a Nizozemí protestovaly) musela Marie Terezie nařízení odvolat a obnovit původní stav.