NÁMOŘNÍ TECHNIKA

HMS Hood

Bitevní křižník Hood měl v britském loďstvu zvláštní postavení. Po dvacet let zůstával největší lodí britského válečného námořnictva a do dostavění Bismarcka a Tirpitze byl vůbec nejmohutnější válečnou lodí na světě.

 Loď byla pojmenována po slavném anglickém admirálu siru Samuelu Hoodovi. Práce začaly 1.9. 1916 v loděnicích na Clydu. Svou koncepcí byl Hood spíše bitevní lodí, než křižníkem. Byl vybaven šikmým hlavním pancéřovým pásem, který mu dával stejnou ochranu jako mohutnější přímý pancéřový pás, jež se tenkrát používal při stavbě bitevních lodí. Loď byla vyzbrojena osmi děly ráže 380 mm, tedy stejnou ráží jako později německé bitevníky Bismarck a Tirpitz. Rychlost byla také na tu dobu značná, 30 uzlů. Na druhé straně měl ale Hood některé vážné konstrukční nedostatky. Již krátce po jeho dokončení upozorňovali námořní experti na nedostatečné pancéřování na určitých místech lodi. Bohužel šlo např. o vysoce citlivá skladiště munice, kde pancéřování mělo sílu jen 76 mm. Britové chtěli nedostatky napravit dodatečným zesílením a dalšími úpravami lodi. Kompletní rekonstrukce byla naplánována na rok 1939, bohužel byla několikrát odložena, což se nakonec stalo pro Hood osudným.

Bitevní křižník Hood byl potopen 24.5.1941 v boji s německou bitevní lodí Bismarck a těžkým křižníkem Prinz Eugen. Tragicky se zde projevilo slabé pancéřování muničních skladů a loď byla po pouhých třech(!) salvách Bismarcku potopena. Z 1421 mužů posádky se jako zázrakem zachránili tři muži.