POZEMNÍ TECHNIKA

Renault AMR-33, Renault AMR-35

Renault AMR-33

Dle předválečné francouzské doktríny byly tanky děleny na pěchotní a jezdecké. Jezdecké tanky se ovšem v prvopočátcích dělily ještě dále a to na průzkumné AMR (Auto Mitrailleuse de Reconnaisance) a bojové AMC (Auto Mitrailleuse de Combat). Jezdecké tanky první kategorie měly být vybaveny pouze lehkým pancéřováním ve prospěch mobility nutné pro plnění průzkumných misí, tanky druhé kategorie nesly těžší pancíř a silnější výzbroj. V roce 1931 začal vývoj nového tanku, spadajícího do kategorie průzkumných jezdeckých tanků. Tento tank měl být rychlý, vyzbrojený kulometem ráže 7,5mm ve věžičce a s dvojčlennou posádkou. Celkem bylo postaveno pět prototypů, lišících se zejména vypružením podvozku. V roce 1933 byl konečně vybrán jeden z prototypů fy Renault, do jednotek jezdectva byl zařazen pod názvem AMR-33. Jednoduchá korba lehkého tanku AMR-33 měla hranaté tvary, s nástavbou posunutou co nejvíce vzad. Jednotlivé, mírně skloněné pancéřové pláty byly spojeny nýty. Díky posunuté nástavbě se prostor řidiče nacházel vlevo uprostřed korby vozidla. Za ním bylo umístěno ložisko věže, motorový prostor se nacházel vzadu vpravo. K pohonu sloužil zážehový motor Reinstella o výkonu 84HP. Podvozek sestával na každé straně z hnacího kola vpředu, čtyř pojezdových kol s gumovou obručí, napínacího kola vzadu a čtyř napínacích kladek. Krajní pojezdová kola byla individuálně zavěšena na kyvných ramenech, vnitřní pojezdová kola byla ve dvojici uchycena na společném unašeči. Vypružení podvozku bylo vyřešeno pomocí pryžových válců, které byly spojeny s krajními pojezdovými koly. Asymetricky vlevo vzadu byla na korbě uložena malá věž hranatých tvarů. Pancéřové pláty věže byly jako v případě korby skloněny. Ve věži byl uložen kulomet Chatellerault ráže 7,5mm. Kulomet byl obsluhovaný velitelem vozidla. Celkem bylo vyrobeno 123 lehkých tanků AMR-33.

Renault AMR-35

Tank AMR-35 vznikl modernizací jezdeckého tanku AMR-33. Tank byl opět vyráběn ve firmě Renault. Tvarově si byly oba tanky velice podobné, nicméně tank AMR-35 měl celkově větší rozměry. Jednotlivé pancéřové pláty byly opět spojovány nýty. K pohonu sloužil motor Renault o výkonu 84HP. Podvozek byl modernizován pomocí prvků použitých na nových tancích z produkce firmy Renault. Pojezdová kola byla zavěšena na kolébkách, které byly u krajních kol zavěšeny individuálně a u vnitřních kol na společném čepu. Krajní kolébky byly opět individuálně vypruženy pomocí pryžových válců, vnitřní kolébky sdílely válec společný.

Největších změn oproti tanku AMR-33 doznala výzbroj. U většiny vozidel byl sice instalován kulomet Chatellerault ráže 7,5mm, nicméně byl považován za neefektivní a probíhaly snahy o jeho náhradu. Část vozidel tak byla vyzbrojena velkorážným kulometem Hotchkiss ráže 13,2mm. Výrobce však šel ještě dále a celkem deset tanků AMR-35 bylo nakonec vyzbrojeno účinným kanónem Hotchkiss SA-L ráže 25mm spolu s koaxiálním kulometem Chatellerault ráže 7,5mm. Tento kanón dosahoval v případě použití vhodné protipancéřové munice vyšší průraznosti než protitankový kanón SA-35 ráže 47mm. U dalších třinácti tanků byla odstraněna věž, v nově vzniklé nástavbě byl opět instalován kanón Hotchkiss SA-L ráže 25mm. Tato lehká samohybná děla byla určena čistě pro boj s nepřátelskými tanky. Celkem 13 tanků AMR-35 bylo upraveno na velitelská vozidla instalací vysílačky. Celkem bylo až do roku 1940 vyrobeno 200 tanků AMR-35.

Nasazení

Po vypuknutí války se ve Francii nacházelo 110 bojově použitelných tanků AMR-33. Tyto tanky byly rozmístěny mezi pluky dragounů, každý pluk měl k dispozici 23 vozidel. Tanky AMR-35 byly zařazeny do 1. a 4. pluku dragounů. Tanky AMR-33 a AMR35 byly používány během celého tažení ve Francii, nicméně jejich bojová hodnota byla velice malá, zejména díky slabé, neefektivní výzbroji a lehkému pancéřování. Prakticky jedinou pozitivní vlastností tohoto tanku byla jeho velká pohyblivost v terénu.