POZEMNÍ TECHNIKA

Carro Armato M.13/40

Carro Armato M.13/40

V roce 1940 byl zařazen do výzbroje italských vojsk střední tank Carro Armato M.13/40. Měl nýtovanou korbu hranatých tvarů. K pohonu sloužil vznětový motor SPA 8TM o výkonu 125HP umístěný v zadní části korby. Podvozek obdobné koncepce jako u českého tanku LT-35 sestával na každé straně z hnacího kola vpředu, osmi pojezdových kol, napínacího kola vzadu a tří napínacích kladek. Pojezdová kola byla po dvou uchycena ve vozících, vždy dva vozíky byly společně vypruženy listovými pružinami. V pravé čelní části korby byl oproti svému předchůdci místo nevhodného kanónu uložený dvojitý kulomet Breda 38 ráže 8mm. Kulomety obsluhoval za nimi sedící střelec, řidič seděl v korbě vlevo a více vpředu.
Na korbě byla posazena věž nového typu. V ní byl instalován kanón 47/32 ráže 47mm a koaxiální kulomet Breda ráže 8mm. Prvních vyrobených 150 tanků stále postrádalo vysílačku, veškerá komunikace probíhala prostřednictvím motospojek. Tanky M.13/40 pozdějších sérií již naštěstí vysílačkou vybaveny byly. Ve věži se nacházel velitel tanku a nabíječ. Celkem bylo vyrobeno na italské poměry značných 710 tanků M.13/40.

Carro Armato M.14/41

Tento tank se od M,13/40 lišil pouze v několika, i když podstatných, detailech. Tank M.14/41 byl vybaven účinnějšími filtry vzduchu a paliva, což umožnilo jeho spolehlivější nasazení v Africe. Instalován byl nový vznětový motor SPA 15TM o výkonu 145HP. Mírně pozměněna byla i síla pancéřování. Celkem bylo vyrobeno 695 tanků M.14/41.

Nasazení:

Celkem tři prapory tanků M.13/40 byly nasazeny v Libyi v říjnu 1940. Tyto tanky byly extrémně nespolehlivé, snadno se vznítily, jejich pancéřování mělo po zásahu tendence k rozlamování se. Kanón 47/32 byl příliš slabý aby účinně probíjel pancíř britských tanků. Své vykonala také absence radiovybavení. Většina těchto tanků tak byla rychle zničena v nadcházející britské protiofenzívě. Tanky M.13/40 a M.14/41 byly kromě Sovětského Svazu nasazeny na všech italských bojištích. Několik tanků bylo dislokováno i k ochraně důležitých ostrovů jako např. řeckého ostrova Kréta. Po podepsání příměří začlenili Němci přeživší tanky zejména do divize Prinz Eugen, bojující na Balkáně.