Přihlášení
Spřátelené weby
ARMÁDY A HISTORIE
Běloruská ústřední rada
V 12.1943 bylo se souhlasem okupačních sil zahájeno formování Běloruské ústřední rady (Белорусская Центральная Рада (БЦР) v čele s vůdcem běloruských nacionalistů P. Ostrovským. Cílem bylo vytvořit běroruské národní jednotky, podřízené běloruskému orgánu a 23.2.1944 předložil SS-Obergruppenführer Gottberg, který byl po Kubeho smrti v 9.1943 generálním komisařem, prezidentu BCR výnos o zformování Běloruské domobrany (Белорусскa краевa оборонa (БКА). Při BCR bylo zorganizováno hlavní velení BKA, které vedl Kušel a jmenováni oblastní velitelé, kteří měli organizovat práci náborových komisí. Rozkaz o vytvoření BKA byl vydán 6.3.1944. Mobilizace probíhala ve dvou proudech: 7.3. začala mobilizace důstojníků (do 57 let). Tak vznikl základ budoucích praporů. 10.3. byla zahájena mobilizace mužstva, ročníků 1908-1924. Přišlo přes 40.000 mužů a komisaři odmítli více než 50%. Koncem března měla BKA 21.629 mužů ve 34 praporech. Celkme bylo vytvořeno 39 střeleckých a 6 ženijních praporů, každý s 600-800 muži. Ženijní prapory (1., 2., 6., 7., 9. a 11., ostatní z 12 plánovaných nebyly zformovány) byly podřízeny velení Wehrmacht a umístěny v Borisovu, Minsku (2), Slucku a Baranoviči.
Poručík BKA Anatolij Pleskačevský.
Do sestavy BKA byly zařazeny některé běloruské Schuma prapory, oddíly pořádkové policie a různě další běloruské jednotky. Celkový počet příslušníků BKA přesáhl 30.000. Prapory BKA se aktivně zúčastnily protipatyzánských operací do 7.1944. Jejich velitelé měli dle rozkazu BKA z 27.5.1944 spolupracovat s Němci, ale často byla tato spolupráce jen formální. Příprava vojáků BKA nebyla na dostatečné úrovni, jen některé z těchto oddílů mohly úspěšně vzdorovat partyzánům. Nejúspěšnější operací praporů BKA spolu s SS byla "Frühlingsfest" v oblasti Polock a Lepel, kde utrpěli sovětští partyzáni velké ztráty.
23.6.1944 zahájila sovětská vojska operaci Bagration. V chaosu ústupu bylo spojení mezi mnoha prapory BKA a velením přerušeno. Oddělené prapory zahájily boj se sovětskými jednotkami a byly zničeny, další byly rozpuštěny svými veliteli nebo ustoupily na západ s německými vojsky a byly zařazeny do Brigade Siegling. Hlavními úkoly BCR nyní bylo reorganizování jednotek BKA, naverbování nových vojáků, vytvoření pomocných jednotek a jejich zapojení do obrany Německa, organizace protisovětského partyzánského hnutí na území Běloruska. Nejdříve bylo rozhodnuto reformovat BKA na Běloruský legion. V rámci přípravy k této reorganizaci byl vytvořen v 9.1944 v Berlíně první kádrový prapor BKA (422 mužů) pod vedením kapitána P. Kasackého, který se stal rezervou a školou důstojníků pro budoucí jednotky. Ze Svazu běloruské mládeže bylo jako pomocníci PVO 2.354 mladých Bělorusů (podle jiných poramenů kolem 5.000) zařazeno do kurzu ve škole protiletadlového dělostřelectva. Po ukončení kurzu byli začleněni do jednotek protivzdušné obrany Berlína. Jeden z ženijních praporů BKA (11.) byl nasazen ke stavbě opevnění na západní frontě. Bojů na konci války se zúčastnili i členové BSB (Беларускай службы бацькаушчыне - Běloruská služba rodině), kteří se zabývyli výchovou mládeže do 20 let. Prapor BSB byl evakuován ze Slonimu a po umístění v Chebu byli jeho příslušníci rozděleni mezi německé jednotky, umístěné na všech frontách, část do 30. divize SS. Současně s yvtvářením vojenských jednotek zahájila BCR nábor mužů do diverzních jednotek. V 7.-8.1944 bylo BCR předáno centrum přípravy Abwehru v Dahlwitz (východní Prusko), kde bylo mnoho mužů z evakuovaných praporů BKA. V 4.1945 bylo pod velením SS-Sturmbannführera Otty Skorzenyho zahájeno formování speciálního praporu Dahlwitz v počtu 700-800 mužů. Při rozhovorech představitelů BCR a SS byl dosažen souhlas se zformováním nové 30. divize Waffen-SS (bělorušké č. 1), pojmenované také Sturmbrigade Belarus. Velitelem divize byl jmenován Němec, divizní štáb byl smíšený, veliteli pluků a níže byli Bělorusové. Velícím jazykem byla běloruština. Do konce války byly v Hirschau (Bavorsko) zformovány 3 prapory (1094 mužů), které se 30.4.1945, v čele s plukovníkem Kušelem, vzdaly Američanům.
Vyhledávání
Dnešní den v historii
21.listopadu 1276 – Přemysl Otakar II. uzavřel ve Vídni příměří s římským králem Rudolfem I. Habsburským.
21.listopadu 1916 zemřel rakousko-uherský panovník František Josef I.
21.listopadu 1347 – Karel IV. založil benediktinský klášter na Slovanech, zvaný též emauzský (v dnešním Novém městě pražském)