ARMÁDY A HISTORIE

RNA – 1. ruská národní armáda

V 7.1941 německé velení povolilo vytvoření ruského průzkumného praporu u Armee Gruppe Nord pro získávání informací o protivníkovi. Jeho organizátorem se stal ruský emigrant, dřívější důstojník imperiální gardy B.A Smyslovskij - Sonderführer u Abwehru. Původně měl být prapor složen z emigrantů, ale již brzy v něm byl velký počet bývalých vojáků Rudé armády, ať zajatců nebo dezertérů. Na konci roku 1942 byl Smyslovskij povýšen do hodnosti Oberstleutnant a přidělen k Sonderstab R, tajné organizaci pro akce v sovětském týlu. Organizace byla podřízena Abwehru, který vystupoval ve Varšavě jako civilní stavební firma Gilgen. V Pskově, Minsku, Kyjevě a Simferopolu byly organizovány residentury Sonderstabu R, které byly ve spojení s místními residenturami. Počet zaměstnanců Sonderstab R byl asi 1.000 mužů. Jeho agenti jednali pod dohledem okupačních úředníků, část pak prováděla akce v týlu sovětských jednotek. Sonderstab R zahrnoval 12 průzkumných praporů, které nominálně tvořily Speciální divizi R a podnikaly různé partyzánské a diverzní operace v sovětském týlu. Počet mužů v divizi byl odhadován na 10.000. Sonderstab R měl spojení na organizace v sovětském týlu, jako byly Ukrajinská osvobozenecká armáda a Polská státní armáda (AK). Pro řadu pochybných spojení a špatně provedených akcí byl v 12.1943 Smyslovskij uvězněn a Sonderstab a Sonder Division R byly rozpuštěny. Po šesti měsících byl však Smyslovskij propuštěn a stal se vedoucím organizace pro válku v sovětském týlu a informační služby východní fronty a dostal za úkol zformovat na všech frontách ruské průzkumné prapory a 1. ruskou národní divizi. 23.1.1945 byl kvůli přibližující se Rudé armádě evakuován štáb formované divize z Breslau do Bad-Elster (u Drážďan). Zde 12.2.1945 byla divize přejmenována na Armádu pro speciální úkoly. Sloužili v ní příslušníci průzkumných škol a zajatci z táborů, celkem asi 6.000 mužů. Důstojníky byli ruští emigranti. Rozkazem OKH ze 4.4.1945 o národních armádách, byla jednotka vedená Smyslovským (který přijal nové jméno Arthur Holmston a byl povýšen do hodnosti Generalmajor Wehrmachtu) přejmenována na 1. ruskou národní armádu a získala nominálně status spojenecké armády. Šéfem štábu 1. RNA byl jmenován plukovník S.N. Rosnianski, velitelem 1. pluku podplukovník Tarasov-Sobolev a 2. pluku podplukovník Bobrikov. Mezitím do ní byly začleněny Ruský sbor Steifonova a 3. divize ROA generála Šapovalova (původně zástupce Smyslovskěho v Sonderstab R). 18.4.1945, když se již vojenská situace Německa stala neudržitelnou, Smyslovskij dal příkaz 1. RNA k ústupu na Západ. Po ztrátě soudržnosti v důsledku leteckých útoků a zmatku, dosáhla Smyslovského skupina 1.5.1945 rakouské město Feldkirchen a poté se přesunula do knížectví Lichtenštejnsko, kde byla internována. V té době měla jednotka jen 462 mužů s 249 puškami a 42 kulomety. Navzdory sovětským požadavkům je lichtenštejnská vláda nevydala a v roce 1948 dovolila všem, kteří se nechtěli vrátit do SSSR odjezd do Argentiny.