Přihlášení
Spřátelené weby
ARMÁDY A HISTORIE
Wilhelm Beck
SS-Hauptsturmführer der Reserve
22.12.1919, Bitz/Kreis Balingen/Württemberg
10.6.1944, La Cain, Normandie, padl v boji
Rytířský kříž: 28.3.1943, SS-Obersturmbannführer, 2./SS-Panzer Regiment 1 LSSAH
Železný kříž I. třídy: 14.1.1941
Železný kříž II. třídy: 2.5.1941
Tankový bojový odznak
Odznak za zranění stříbrný
Wilhelm Beck se narodil 22.12.1919 v Bitzu, Kreis Ballingen, Württemberg a přes maturitu ve škole NAPOLA a službu v RAD, vstoupil v roce 1938 do Standarte Deutschland. Zúčastnil se tažení v Polsku. Poté byl převelen k Regiment Leibstandarte, kde byl zařazen do oddílu Sturmgeschütze. Zde se zúčastnil tažení proti Řecku a 2.5.1941 obdržel EK II. V Rusku získal 14.9.1941 EK I. Jako SS-Obersturmführer byl převelen k Panzertruppe a stal se velitelem 2. Kompanie, SS-Panzer-Regiment Leibstandarte. Pod jeho velením slavila velké úspěchy v bojích u Charkova. Během 19 dnů zničila 120 ruských děl a 17 T-34. Během těchto bojů byl dvakrát zraněn, ale přesto zůstal u své jednotky. Za tento výkon byl Beck 28.3.1943 vyznamenán Rytířským křížem. Po ustavení 12. SS-Panzer Division Hitlerjugend byl Beck převelen k Panzer Regiment 12, kde převzal velení 2. Kompanie. 9.11.1943 byl povýšen do hodnosti SS-Hauptsturmführer a na začátku spojenecké invaze v Normandii v červnu 1944 byl spojovacím důstojníkem mezi I. SS-Panzerkorps a Panzergruppe West. 10.6.1944 bylo velitelské stanoviště napadeno stíhacími bombardéry a Wilhelm Beck byl při útoku zabit. Byl pochován na hřbitově La Cambe v departementu Calvados.
Vyhledávání
Dnešní den v historii
22.listopadu 1679 – Petiční akce nevolníků Frýdlantského panství. Vzbouření nevolníci se obrátili na císaře Leopolda I. se stížnostmi na pobělohorskou vrchnost. Špatné zacházení vrchnosti, přehnaná robota a mor, který zasáhl Čechy v letech 1679 – 1680 způsobily značnou bídu a tedy i nespokojenost poddaných, která se nejprve projevovala petičními akcemi, jako byla ta frýdlantská, ale později přerostla v ozbrojený boj. Leopold I., který pobýval v Praze, kam se uchýlil před morem, jenž zachvátil Vídeň, na četné nepokoje reagoval mandátem, který zakazoval posílat petice císaři, rušil všechna privilegia poddaných daná před rokem 1618 a sliboval, že proti dalšímu srocování zasáhne vojsko. Když se i přes vojenské potírání dalších nepokojů poddaní stále bouřili, vydal Leopold I. 28.6. 1680 robotní patent, který robotu omezoval.
Poslední komentáře
