Přihlášení
Spřátelené weby
ARMÁDY A HISTORIE
Klemens Behler
SS-Obersturmführer
6.12.1921, Bochum / Westfalen
Rytířský kříž: 17.3.1945, SS-Obersturmbannführer, velitel 3. Batterie, SS-Artillerie Regiment 54 Nederland, SS-Freiwilligen Panzer Grenadier Brigade Nederland, III.(germ.) SS-Panzer Korps, Heeresgruppe Nord
Železný kříž I. třídy: 6.2.1944
Železný kříž II. třídy: 2.5.1943
Útočný odznak
Klemens Behler se narodil 6. prosince 1921 v Bochumi. Po škole vstoupil 1. srpna 1940 do SS-Artillerie Abteilung v Berlin-Lichterfelde. V bývalé pruské kadetní škole prodělal pěší a dělostřelecký výcvik. Další výcvik prodělal poté u 3. Beobachtungs Batterie. Od června 1941 se nacházel s Artillerie Regiment Leibstandarte na střední a jižní Ukrajině. 16. září byl zraněn v Nogajské stepi u Gromowky a umístěn v polním lazaretu a pak odeslán k vyléčení do Německa. Po vyléčení byl převelen k Ersatz Batterie, SS-Artillerieschule I v Glau/Trebbin. V květnu 1942 byl povýšen do hodnosti Unterscharführer. Krátce nato byl zařazen do 8. důstojnického kurzu do prosince 1942 v SS-Junkerschule Bad Tölz. Spolu s autorem knihy "Die Ritterkreuzträger der Waffen-SS" Ernstem-Güntherem Krätschmerem patřil k 3. (Artillerie) Inspektion. Po jmenování do hodnosti Standartenjunker v září 1942 vedl školu k Hitlerově projevu ve Sportovním paláci. Spolu s Hitlerem tam byli Göring, Goebbels a Keitel. Jako Untersturmführer se Klemens Behler v rámci SS-Polizei-Artillerie Regiment 4, zúčastnil jako předsunutý pozorovatel, pozorovací důstojník a adjutant bojů u Leningradu a Oranienbaumu v sestavě SS-Polizei Division. Jako velitel baterie byl v únoru 1944 převelen k 23. SS-Freiwilligen-Panzergrenadier Division Nederland. Zde se zúčastnil bojů na Narvě a v říjnu divize ustoupila přes Estonsko a Lotyšsko do Kurlandska. 23.1.1945 se jako velitel 3. Batterie, Artillerie Regiment 54 Nederland, zúčastnil zmaření tvrdého útoku na linii fronty v Preekuln. Rádiem vedl palbu na obsazená postavení, odpoledne v boji zblízka zatlačil nepřítele na výšinách u Ozoli a ustavil opět frontovou linii. 25.1. ho odvezli těžce zraněného z frontové linie. V dubnu 1945 byl Behler zpět u SS-Artillerie Regiment 54 a bojoval se svými kamarády v oblasti Frankfurt/Oder, Fürstenwalde a jižně od Berlína až po ústup z kotle Halbe k Labi. Po válce absolvoval v letech 1962 až 1977 12 záložních cvičení Bundeswehru. V roce 1967 navštěvoval velitelský kurz v Artillerie-Schule Idar-Oberstein. Jeho poslední hodností byla Oberstleutnant der Reserve. Klemmens Behler zemřel 10.12.1998.
Vyhledávání
Dnešní den v historii
22.listopadu 1679 – Petiční akce nevolníků Frýdlantského panství. Vzbouření nevolníci se obrátili na císaře Leopolda I. se stížnostmi na pobělohorskou vrchnost. Špatné zacházení vrchnosti, přehnaná robota a mor, který zasáhl Čechy v letech 1679 – 1680 způsobily značnou bídu a tedy i nespokojenost poddaných, která se nejprve projevovala petičními akcemi, jako byla ta frýdlantská, ale později přerostla v ozbrojený boj. Leopold I., který pobýval v Praze, kam se uchýlil před morem, jenž zachvátil Vídeň, na četné nepokoje reagoval mandátem, který zakazoval posílat petice císaři, rušil všechna privilegia poddaných daná před rokem 1618 a sliboval, že proti dalšímu srocování zasáhne vojsko. Když se i přes vojenské potírání dalších nepokojů poddaní stále bouřili, vydal Leopold I. 28.6. 1680 robotní patent, který robotu omezoval.
Poslední komentáře
