Přihlášení
Spřátelené weby
ARMÁDY A HISTORIE
Friedrich Blond
SS-Untersturmführer
29.4.1920, Braunau am Inn, Rakousko
Rytířský kříž: 28.4.1945, SS-Untersturmführer, velitel 12./SS-Panzer Grenadier Ausbildung und Ersatz Batallion 1
Železný kříž I. třídy
Železný kříž II. třídy
Útočný odznak pěchoty stříbrný
Spona za boj zblízka bronzová
Pamětní medaile 13.3.1938
Pamětní medaile 1.10.1938
Friedrich Blond se narodil 29.4.1920 v Braunau am Inn v Rakousku. Po anšlusu Rakouska vstoupil 25.4.1938 do Leibstandarte Adolf Hitler. Během války se zúčastnil tažení v Polsku, Francii a Rusku. Poté, co absolvoval Junkerschule Posen-Treskau, převzal jako Untersturmführer 12. Kompanie, SS-Ausbildungs- und Ersatzbataillon 1 ve Spreenhagenu. V posledních bojích o Berlín a v kapse Halbe byl Blond v hodnosti SS-Untersturmführer velitelem jednotky z SS-Ausbildungs- und Ersatzbataillon 2 LSSAH. Tato jednotka se z větší části skládala z vojáků 12. Kompanie. Dále ke Kampfgruppe patřila vojáci z Heer a Luftwaffe-Flak jednotek. Bojovali u Hermstorfu, ve východní části kapsy Halbe. 25.4.1945 se Kampfgruppe spojila se zbytkem 23. SS-Freiwilligen-Panzergrenadier Division Nederland pod velením Brigadeführera Wagnera. 28.4.1945 jednotka Waffen-SS prolomila obklíčení na západní straně kotle. Při průlomu byl i velící generál XI. SS-Armeekorps, Obergruppenführer Kleinheisterkamp, který vyznamenal dva Untersturmführery Rytířským křížem. Jedním z nich byl Friedrich "Friedel" Blond. Po válce byl Blond důstojníkem rakouské Bundesarmee.
Vyhledávání
Dnešní den v historii
22.listopadu 1679 – Petiční akce nevolníků Frýdlantského panství. Vzbouření nevolníci se obrátili na císaře Leopolda I. se stížnostmi na pobělohorskou vrchnost. Špatné zacházení vrchnosti, přehnaná robota a mor, který zasáhl Čechy v letech 1679 – 1680 způsobily značnou bídu a tedy i nespokojenost poddaných, která se nejprve projevovala petičními akcemi, jako byla ta frýdlantská, ale později přerostla v ozbrojený boj. Leopold I., který pobýval v Praze, kam se uchýlil před morem, jenž zachvátil Vídeň, na četné nepokoje reagoval mandátem, který zakazoval posílat petice císaři, rušil všechna privilegia poddaných daná před rokem 1618 a sliboval, že proti dalšímu srocování zasáhne vojsko. Když se i přes vojenské potírání dalších nepokojů poddaní stále bouřili, vydal Leopold I. 28.6. 1680 robotní patent, který robotu omezoval.
Poslední komentáře
