Přihlášení
Spřátelené weby
ARMÁDY A HISTORIE
Friedrich-Wilhelm Bock
SS-Oberführer und Oberst der Schutzpolizei
6.5.1897, Wreschen
11.6.1978, Hannover
SS-Oberführer: 1.8.1944
SS-Standartenführer: 9.11.1943
SS-Obersturmbannführer der Reserve: 5.1.1942
SS-Sturmbannführer der Reserve: 1.11.1941
Major der Schupo
Velitel 4. SS Polizei: 20.10.1943 - 19.4.1944
Velitel 19. SS lettische Nr. 2: 1.3.1944 – 13.4.1944
Velitel 4. SS Polizei: 5.1944 - 5.7.1944
Velitel 9. SS Hohenstaufen: 31.7.1944 - 29.8.1944
1914 Železný kříž II. třídy
Kříž cti 1914-1918
1914 Odznak za zranění černý
1939 Spona k Železnému kříži II. třídy: 21.8.1941
1939 Železný kříž I. třídy: 16.9.1941
Rytířský kříž: 23.8.1943, velitel II./SS-Polizei Artillerie Regiment / SS-Polizei-Division / L. Armee Korps / AOK 18 / Heeresgruppe Nord
Dubové listy: 2.9. 1944 (570.), velitel Artillerie II. SS-Panzer Korps
Kříž za zásluhy II. stupně s meči
Medaile za východní frontu: 2.8.1942
Friedrich-Wilhelm Bock se narodil 6.5.1897 ve Wreschenu, Warthegau jako syn pastora. Po maturitě se přihlásil dobrovolně do armády a bojoval na západní a východní frontě až do těžkého zranění. Na konci války bojoval jako Leutnant s Freikorpsem v Pobaltí a krátce poté se vrátil do vlasti, kde se přihlásil k Schutzpolizei. Po dlouholeté službě byl v roce 1933 povýšen na Hauptmann der Schutzpolizei a v roce 1934 na Majora. S počátkem polského tažení v roce 1939 velel Bock policejnímu praporu a v roce 1940 byl jmenován velitelem II. Abteilung, Artillerie Regiment, SS-Polizei Division, se kterou se zúčastnil tažení v Rusku. U Lugy obdržel oba dva stupně Železného kříže a byl povýšen do hodnosti Oberstleutnant der Schutzpolizei und SS-Obersturmbannführer. Na počátku ruské zimní ofenzívy 10.2.1942 u Něvy byla Bockova jednotka zapojena do těžkých bojů. Organizoval obranu a odrazil nepřátelský průlom. Za to obdržel Bock 28.3.1943 jako SS-Obersturmbannführer und Oberstleutnant der Schutzpolizei a velitel II. Abteilung, SS-Artillerie-Regiment 4 Rytířský kříž. Bock zůstal u své divize do března 1944 a 15.3.1943 převzal velení 19. (lett.) SS-Freiwilligen-Division, jejíž velitel SS-Brigadeführer Hinrich Schuldt padnul na východním břehu řeky Velikaja. Jeho další pozicí byl Artillerieführer u II. SS-Panzerkorps, kde po zranění Silvestera Stadlera velel 9. SS-Panzer Division Hohenstaufen. Pod jeho velením bojovala divize u Cheux a u Estry. Za vynikající výkony svých vojáků obdržel SS-Oberführer Bock jako velitel 9. SS-Panzer Division Hohenstaufen 2.9.1944 Dubové listy. Po návratu Stadlera se Bock vrátil na svůj post Korps-Artillerieführer. Friedrich-Wilhelm Bock zemřel 11.3.1978 v Hannoveru.
Vyhledávání
Dnešní den v historii
22.listopadu 1679 – Petiční akce nevolníků Frýdlantského panství. Vzbouření nevolníci se obrátili na císaře Leopolda I. se stížnostmi na pobělohorskou vrchnost. Špatné zacházení vrchnosti, přehnaná robota a mor, který zasáhl Čechy v letech 1679 – 1680 způsobily značnou bídu a tedy i nespokojenost poddaných, která se nejprve projevovala petičními akcemi, jako byla ta frýdlantská, ale později přerostla v ozbrojený boj. Leopold I., který pobýval v Praze, kam se uchýlil před morem, jenž zachvátil Vídeň, na četné nepokoje reagoval mandátem, který zakazoval posílat petice císaři, rušil všechna privilegia poddaných daná před rokem 1618 a sliboval, že proti dalšímu srocování zasáhne vojsko. Když se i přes vojenské potírání dalších nepokojů poddaní stále bouřili, vydal Leopold I. 28.6. 1680 robotní patent, který robotu omezoval.
Poslední komentáře
