Přihlášení
Spřátelené weby
ARMÁDY A HISTORIE
Georg Bochmann
SS-Oberführer
18.9.1913, Albernau
8.6.1973, Offenbach
SS-Oberführer
SS-Standartenführer: 9.11.1944
SS-Obersturmbannführer: 9.11.1943
SS-Sturmbannführer: 20.4.1942
SS-Hauptsturmführer: 25.8.1939
SS-Obersturmführer: 20.4.1937
SS-Untersturmführer: 20.4.1936
SS-Unterscharführer: 25.1.1934
SS-Rottenführer: 24.12.1934
SS-Sturmmann: 9.11.1934
Velitel 18. SS Horst Wessel: 10.1.1945 – 3.1945
Velitel 17. SS Götz von Berlichingen: 26.3.1945 – 8.5.1945
1939 Železný kříž II. třídy: 20.6.1940
1939 Železný kříž I. třídy: 8.7.1941
Rytířský kříž: 13.5. 1942, velitel Kampfgruppe Bochmann / SS-Totenkopf-Division / AOK 16 / Heeresgruppe Nord
Dubové listy: 17.5. 1942 (246.), velitel SS-Kradschützen-Regiment Thule / SS-Panzer Grenadier Division Totenkopf
Meče: 30.3. 1945, velitel 18. SS-Panzer Grenadier Division Horst Wessel
Útočný odznak pěchoty stříbrný
Děmjanský štít
SS čestný prsten
SS čestný meč
Odznak za zranění zlatý
Medaile za východní frontu
Pamětní medaile 1.10.1938
Pamětní medaile 13.3.1938
Bochmann se narodil v Albernau v Sasku jako syn dělníka. 1.4.1934 vstoupil do SS-Totenkopfverbände. 20.4.1936 byl povýšen do hodnosti SS-Untersturmführer a později byl jmenován vůdcem 3. Hundertschaft, 1. SS-Totenkopfstandarte Oberbayern. V roce 1939 se stal velitelem 14. Kompanie Standarte. Během francouzského tažení byl vyznamenán EK II, povýšen do hodnosti SS-Hauptsturmführer a jmenován velitelem SS-Panzerjäger Abteilung Totenkopf. Na jaře 1942 vedl v Děmjanském kotli Kampfgruppe Bochmann, se kterou se mu podařilo z kotle probít. Po těžkých bojích dosáhla Kampfgruppe 21.4.1942 východního břehu řeky Lovat, kde narazila na vojáky z Korps Seydlitz. 20.4.1942 byl povýšen do hodnosti SS-Sturmbannführer a obdržel za své velení 3.5.1942 Rytířský kříž. Krátce poté byl jmenován velitelem II. / SS-Kradschützen-Regiment Thule, který vedl v únoru 1943 u Charkova. Za důležitou úlohu při prolomení ruských linií 9.3.1943 obdržel 17.5.1943 Dubové listy. V červenci 1943 se stal velitelem SS-Panzer-Regiment 3 Totenkopf. Poté převzal velení Administrativní důstojnické školy SS v Arolsenu. V září 1944 vedl krátký čas SS-Panzer Regiment 9 Hohenstaufen ve Francii. 9.11.1944 byl povýšen do hodnosti SS-Standartenführer. 3.1.1945 převzal velení 18. SS-Freiwilligen-Panzergrenadier-Division Horst Wessel, kterou vedl ve Slezsku. Za výkony divize byl vyznamenán 26.3.1945 Meči. Byl také povýšen do hodnosti SS-Oberführer. Na konci války převzal velení 17. SS-Panzergrenadier-Division Götz von Berlichingen. 8.5.1945 se vzdal Američanům. Zemřel v roce 1973 v Offenbachu.
Vyhledávání
Dnešní den v historii
22.listopadu 1679 – Petiční akce nevolníků Frýdlantského panství. Vzbouření nevolníci se obrátili na císaře Leopolda I. se stížnostmi na pobělohorskou vrchnost. Špatné zacházení vrchnosti, přehnaná robota a mor, který zasáhl Čechy v letech 1679 – 1680 způsobily značnou bídu a tedy i nespokojenost poddaných, která se nejprve projevovala petičními akcemi, jako byla ta frýdlantská, ale později přerostla v ozbrojený boj. Leopold I., který pobýval v Praze, kam se uchýlil před morem, jenž zachvátil Vídeň, na četné nepokoje reagoval mandátem, který zakazoval posílat petice císaři, rušil všechna privilegia poddaných daná před rokem 1618 a sliboval, že proti dalšímu srocování zasáhne vojsko. Když se i přes vojenské potírání dalších nepokojů poddaní stále bouřili, vydal Leopold I. 28.6. 1680 robotní patent, který robotu omezoval.
Poslední komentáře
