ARMÁDY A HISTORIE

Zveřejněno: 25. 7. 2012 19:37 Napsal Pavel Sláma
Nadřazená kategorie: Waffen-SS Kategorie: Velitelé

Kurt Brasack

SS-Brigadeführer und Generalmajor der Waffen-SS

Kurt Brasack

6.4.1892, Schönebeck am Elbe
28.9.1978, Hamburg

NSDAP-Nr.: 267.498 (1.7.1930)
SS-Nr.: 8.216 (1.3.1931)

SS-Brigadeführer und Generalmajor der Waffen-SS: 30.1.1945
SS-Oberführer der Reserve: 20.4.1943
SS-Standartenführer der Reserve: 30.1.1942
SS-Obersturmbannführer der Reserve: 1.12.1939
Oberleutnant der Reserve: 1.12.1938
SS-Oberführer: 30.1.1938
SS-Standartenführer: 9.9.1934
SS-Obersturmbannführer: 9.11.1933
SS-Sturmbannführer: 20.4.1933
SS-Sturmhauptführer: 3.3.1932
SS-Sturmführer: 18.10.1931
SS-Truppführer: 4.8.1931
SS-Mann: 1.3.1931
Leutnant der Reserve: 11.1.1916
Vizefeldwebel: 27.1.1915
Unteroffizier: 1.6.1914
Gefreiter: 1.5.1914

1914 Železný kříž II. třídy
1914 Železný kříž I. třídy
Spona k Železnému kříži II. třídy
Spona k Železnému kříži I. třídy
Německý kříž ve zlatě: 19.10.1944
1914 Odznak za zranění (černý)
Medaile z východní fronty
Útočný odznak pěchoty: 1944
Odznak za zranění 1939, černý
Čestný kříž
Říšský sportovní odznak zlatý
SS čestný meč
SS čestný meč
Maďarská medaile za statečnost (WW I)

Artillerie Kommando IV. SS-Panzer-Korps: do 1.3.1945
Artillerie Kommando VII. SS-Panzer Korps: 20.5.1944
Velitel Artillerie-Regiment / 4. SS-Freiwilligen-Panzer-Grenadier-Brigade Nederland: 10.11.1943 - 20.5.1944
Führer Nachsub-Kommando Rußland Nord (Riga): 29.6.1943 - 10.11.1943
Velitel SS-Panzer-Grenadier-Division Das Reich: 18.3.1943 - 3.4.1943
Artillerie Kommando SS-Panzer-Korps: 7.1942 - 7.10.1942
Velitel Artillerie-Regiment / SS-Division Reich (Das Reich): 10.1.1942 - 18.3.1943
Velitel IV. Abteilung / SS-Artillerie-Regiment / SS-Division Wiking: 30.5.1941 - 1.1942
Velitel I. Abteilung / SS-Artillerie-Regiment / SS-Division Wiking: 1.4.1941 - 30.5.1941
Velitel Lehrgang Abteilung, Jüterbog
Velitel I./SS-Totenkopf-Artillerie-Regiment: 1.12.1939 - 1.4.1941
Výcvik u Artillerie Regiment 14, Artillerie Regiment 51, Heer Artillerieschule Jüterbog: 1936 - 1938
Führer SS-Abschnitt XXX (Kassel): 22.9.1937 - 8.5.1945
Führer SS-Abschnitt XI (Wiesaden do 31.12.1936, poté Koblenz): 1.1.1937 - 22.9.1937
Führer 91. SS-Standarte (Torgau, Wittenberg od 11.1934): 7.5.1934 - 1.1.1937
Führer Reservesturmbann, 21. SS-Standarte: 20.4.1937 - 7.5.1934
Führer II. Sturmbann/21. SS-Standarte (Magdeburg): 3.3.1932 - 20.4.1934
Verwaltungsoffizier II./21. SS-Standarte: 18.10.1931 - 3.3.1932
II./21. SS-Standarte: 1.3.1931 - 18.10.1931
Stahlhelm: 5.1921 - 1.7.1930
Adjutant pomořanského Fuß-Artillerie-Regiment von Heindersin Nr. 2: 1918 - 30.11.1918
Feld-Artillerie-Regiment Nr. 27 (velitel baterie v 1918): 1917 - 1918
Ordonanční důstojník Feld-Artillerie-Regiment Nr. 21: 1.1916 - 1917
Fuß-Artillerie-Regiment Encke Nr. 4: 1.10.1913 - 11.1.1916

Kurt Brasack

Brasack se narodil v Schonebecku na Labi v roce 1892. Sloužil v 1. světové válce v dělostřeleckém pluku a získal Železný kříž. Po válce byl členem Stahlhelmu od května 1921 do roku 1930. 1. července 1930 vstoupil do NSDAP a 1. března 1931 do Allgemeine SS k 21. Standarte. Velel 91. Standarte od května 1934 do ledna 1937. Byl povýšen do hodnosti SS-Oberführer 30. ledna 1938 a vedl Abschnitt XXX a XI do konce války. Jeho povinnosti převzali během jeho služby u Waffen SS jeho podřízení. 1. října 1939 byl přidělen k divizi Totenkopf a převzal velení I./SS Totenkopf Artillerie Regiment do 11. března 1941. Poté velel do roku 1942 dělostřelectvu divize Wiking. 10. ledna 1942 převzal velení dělostřeleckého pluku divize Das Reich a krátce velel i celé divizi. Od 10. listopadu 1943 do 20. května 1944 velel dělostřeleckému pluku 4. SS Freiwilligen Panzer Grenadier Brigade Nederland. Poté byl převelen k IV. SS Panzer Korps, kde byl do konce války. Zemřel v Hamburgu 28. září 1978.

Vyhledávání

Dnešní den v historii

22.listopadu 1679 – Petiční akce nevolníků Frýdlantského panství. Vzbouření nevolníci se obrátili na císaře Leopolda I. se stížnostmi na pobělohorskou vrchnost. Špatné zacházení vrchnosti, přehnaná robota a mor, který zasáhl Čechy v letech 1679 – 1680 způsobily značnou bídu a tedy i nespokojenost poddaných, která se nejprve projevovala petičními akcemi, jako byla ta frýdlantská, ale později přerostla v ozbrojený boj. Leopold I., který pobýval v Praze, kam se uchýlil před morem, jenž zachvátil Vídeň, na četné nepokoje reagoval mandátem, který zakazoval posílat petice císaři, rušil všechna privilegia poddaných daná před rokem 1618 a sliboval, že proti dalšímu srocování zasáhne vojsko. Když se i přes vojenské potírání dalších nepokojů poddaní stále bouřili, vydal Leopold I. 28.6. 1680 robotní patent, který robotu omezoval.

Poslední komentáře

Asi ani jedno tvrzení není pravdivé; Sověti zaplatili asi 1/10 tzv. reverzním land-leasem; po válce měli zaplatit za nez...
přidal komentář v Kirkham Virgil Paul
Dobry den, pise se tady, ze se uz asi nikdy nedozvime, zda nezkuseny mlady pilot atd....., nevim, jestli je mozno po vic...
Označení kulometná pistole jednoznačně vychází z německého Maschinenpistole (doslova strojní pistole). Ostatně Maschinen...
odpověděl na komentář #4812 v Norové ve Waffen-SS
Díky moc, teď píšu něco na http://www.valka pod jako paulito :-)...
přidal komentář v Norové ve Waffen-SS
Velmi dobře napsaný článek. Oceňuji detailní zpracování dané problematiky, lepší jsem nečetl. Děkuji LFS