Přihlášení
Spřátelené weby
ARMÁDY A HISTORIE
Gerhard Bremer
SS-Sturmbannführer
25.7.1918, Gut Düsterntal, Gemeinde Delligsen, Kreis Gandersheim, Braunschweig
29.10.1989, Denia-Las Rotas, Provincia Alicante, Španělsko
přijat: 9.11.1938
SS-Obersturmführer: 1.9.1940
SS-Hauptsturmführer: 21.6.1942
SS-Sturmbannführer: 30.1.1944
1939 Železný kříž II. třídy: 1.10.1939
1939 Železný kříž I. třídy: 5.6.1940
Německý kříž ve zlatě: 30.8.1944, velitel SS-Panzer Aufklarungs Abteilung 12 / 12. SS-Panzer Division Hitlerjugend
Rytířský kříž: 30.10. 1941, velitel 1. Kradschützen Kompanie / SS-Division (mot) LSSAH / XXX. Armee Korps / 11. Armee / Heeresgruppe Süd
Dubové listy: 26.11. 1944 (668.), velitel SS-Panzer Aufklarungs Abteilung 12 / 12. SS-Panzer Division Hitlerjugend / 6. SS-Panzer Armee / OB West
Spona za boj zblízka stříbrná: 25.11.1943
SS čestný prsten
SS čestný meč
Útočný odznak pěchoty bronzový: 12.5.1942
Medaile za východní frontu: 21.9.1942
Bremer se narodil v Dusterntalu v roce 1917. V roce 1936 vstoupil do SS-Verfügungstruppe a byl přidělen k SS-Standarte Germania. Bremer poté absolvoval SS-Junkerschule Bad Tölz. Po výcviku byl přidělen k Leibstandarte. Zúčastnil se bojů v Polsku a Francii. Velel Kradschützen Kompanie Leibstandarte v Rusku, kde obdržel Rytířský kříž. V roce 1943 byl převelen k 12. SS Panzer Division Hitlerjugend a bojoval na Západě, kde velel SS-Panzer Aufklaerungs Abteilung 12. S Hitlerjugend se zúčastnil ofenzívy v Ardenách v roce 1944. Vzdal se se svou divizí Američanům v roce 1945. Po válce byl vězněn Francouzi do roku 1948, kdy odešel do Španělska.
Vyhledávání
Dnešní den v historii
22.listopadu 1679 – Petiční akce nevolníků Frýdlantského panství. Vzbouření nevolníci se obrátili na císaře Leopolda I. se stížnostmi na pobělohorskou vrchnost. Špatné zacházení vrchnosti, přehnaná robota a mor, který zasáhl Čechy v letech 1679 – 1680 způsobily značnou bídu a tedy i nespokojenost poddaných, která se nejprve projevovala petičními akcemi, jako byla ta frýdlantská, ale později přerostla v ozbrojený boj. Leopold I., který pobýval v Praze, kam se uchýlil před morem, jenž zachvátil Vídeň, na četné nepokoje reagoval mandátem, který zakazoval posílat petice císaři, rušil všechna privilegia poddaných daná před rokem 1618 a sliboval, že proti dalšímu srocování zasáhne vojsko. Když se i přes vojenské potírání dalších nepokojů poddaní stále bouřili, vydal Leopold I. 28.6. 1680 robotní patent, který robotu omezoval.
Poslední komentáře
