Přihlášení
Spřátelené weby
ARMÁDY A HISTORIE
Karl-Heinrich Brenner
SS-Gruppenführer und Generalleutnant der Polizei
19.5.1895, Mannheim
14.2.1954, Karlsruhe
NSDAP-Nr.: 3 460 685 (1.5.1933)
SS-Nr.: 307 786 (11.9.1938)
SS-Gruppenführer und Generalleutnant der Waffen-SS.: 15.3.1944
Generalleutnant der Polizei: 1.1.1944
SS-Brigadeführer und Generalmajor der Waffen-SS: 30.1.1942
Generalmajor der Polizei: 30.1.1942
SS-Oberführer: 9.11.1941
SS-Standartenführer: 15.8.1939
Oberst der Schupo: 20.4.1939
SS-Obersturmbannführer: 11.9.1938
Oberstleutnant der Schupo: 1936
Major der Landespolizei: 1935
Leutnant: 1915
Dobrovolník: 3.8.1914
Velitel 6. SS-Gebirgs-Division Nord: 1.9.1944 - 3.1945
Velitel Bandenkampfverbände: 7.1944 - 1.9.1944
Vojenský poradce Kampfgruppe Prützmann
Befehlshaber der Ordnungspolizei (BdO) Ukraine: 12.1943 - 23.7.1944
Velitel protipartyzánských operací HSSPF Alpenland: 1.1943 - 1943
Befehlshaber der Waffen-SS Nordwest: 1.11.1941 - 6.2.1942
Propuštěn z Infanterie-Regiment 7: 1920
Baden Frei Battalion Ost: 1.1919 - 1.4.1920, zúčastnil se Kappova puče.
Feldartillerie-Regiment von Scharnhorst Nr. 10 (Hannover): do 15.1.1919
1914 Železný kříž II. třídy
1914 Železný kříž I. třídy
Spona k Železnému kříži II. třídy: 4.8.1941
Spona k Železnému kříži I. třídy: 17.8.1941
Odznak za zranění 1939, zlatý: 27.9.1941
Odznak za zranění 1918, stříbrný
Německý kříž ve zlatě: 16.6.1944
Útočný odznak pěchoty: 16.5.1944
Kříž za zásluhy II. třídy s meči: 1940
Kříž za zásluhy I. třídy s meči: 1944
Rytířský kříž: 31.12.1944
Čestný kříž
Pruský vojenský služební kříž ve zlatě 2. třídy
Oldenburský služební kříž 1. a 2. třídy
Badenský Rytířský kříž 2. třídy s meči
Badenská vojenská služební medaile Karla Friedricha ve stříbře
Polizei služební odznak
SS služební odznak
Německý olympijský čestný pohár 2. třídy
Říšský sportovní odznak, zlatý
Německý jezdecký odznak, stříbrný
SS čestný meč
SS čestný prsten
Brenner se narodil v Mannheimu v roce 1895. Sloužil v 1. světové válce u polního dělostřelectva. Čtyřikrát byl zraněn a získal Železný kříž. Po válce vstoupil k policii v Bádensku. V roce 1926 vstoupil do Hitlerjugend s hodností Bannführer. 1. května 1933 vstoupil do NSDAP. Od roku 1936 do srpna 1939 velel kanceláři v Hauptamt Ordungspolizei. Poté převzal velení Polizeiregiment Warsaw do března 1940. Poté velel dělostřeleckému pluku Polizei Division. V dalších letech velel několika protipartizánským operacím. V září 1944 převzal velení 6. SS Gebirgs Divison Nord a 2. dubna 1945 se vzdal Američanům. Zemřel v Karlsruhe v roce 1954.
Vyhledávání
Dnešní den v historii
22.listopadu 1679 – Petiční akce nevolníků Frýdlantského panství. Vzbouření nevolníci se obrátili na císaře Leopolda I. se stížnostmi na pobělohorskou vrchnost. Špatné zacházení vrchnosti, přehnaná robota a mor, který zasáhl Čechy v letech 1679 – 1680 způsobily značnou bídu a tedy i nespokojenost poddaných, která se nejprve projevovala petičními akcemi, jako byla ta frýdlantská, ale později přerostla v ozbrojený boj. Leopold I., který pobýval v Praze, kam se uchýlil před morem, jenž zachvátil Vídeň, na četné nepokoje reagoval mandátem, který zakazoval posílat petice císaři, rušil všechna privilegia poddaných daná před rokem 1618 a sliboval, že proti dalšímu srocování zasáhne vojsko. Když se i přes vojenské potírání dalších nepokojů poddaní stále bouřili, vydal Leopold I. 28.6. 1680 robotní patent, který robotu omezoval.
Poslední komentáře
