Přihlášení
Spřátelené weby
ARMÁDY A HISTORIE
Siegfried Brosow
SS-Sturmbannführer
10.12.1918, Steinfelde
Železný kříž II. třídy: 3.6.1940
Železný kříž I. třídy: 5.12.1941
Německý kříž ve zlatě: 8.9.1943, SS-Hauptsturmführer
Rytířský kříž: 13.11.1943, SS-Hauptsturmführer, velitel 1./Panzer Pionier Batallion 2 / SS-Panzer Grenadier Division Das Reich / 4. Panzer Armee / Heeres Gruppe Süd
Útočný odznak pěchoty
Odznak za zranění
Spona za boj zblízka stříbrná
Siegfried Brosow se narodil 10.12.1918 ve Steinfelde ve Východním Prusku jako syn učitele. Po maturitě a službě v Arbeitsdienst se přihlásil k Verfügungstruppe a byl v listopadu 1937 zařazen k SS-Pionier Bataillon v Drážďanech, který vedl Rudolf Enseling. V letech 1938 - 1939 navštěvoval SS-Junkerschule Braunschweig. Po povýšení do důstojnické hodnosti byl přidělen k SS-Pionier Bataillon 2, SS-Division Das Reich, k Brückenkolonne, které velel do července 1941. Zde se zúčastnil tažení na Západě, kde obdržel EK II. Při postupu na Moskvu v zimě 1941 obdržel I EK I. Když velel 2. Kompanie, byl zraněn v únoru 1942. Po uzdravení se stal instruktorem v SS-Junkerschule Bad Tölz a na podzim 1942 v SS-Pionierschule. V lednu 1943 se vrátil ke svému praporu jako velitel 1. Kompanie a v říjnu 1943 se stal Ic ve štábu divize. V roce 1943 při střetu v Poltavě při průlomu německých pozic, byl Hauptsturmführer Brosow se svými ženisty na křídle. S muži své 1. Kompanie odrazil útok zpět a neustoupil. Po 700 m byl protiútok silnou palbou a pro mnoho padlých zastaven. V noci byl dobyt zpět zbytek ztracených postavení a při tom byly zničeny dva sovětské prapory. Brosow zmařil průlom a obnovil postavení divize. Za tyto výkony byl vyznamenán 13.11.1943 jako SS-Hauptsturmführer a velitel 1. Kompanie, SS-Panzer-Pionier-Bataillon, Rytířským křížem. Během přestavby Das Reich v roce 1944 se stal dočasným velitelem Pionier Bataillon a převzal plné velení, když byl Enseling převelen k Panzer Regimentu během bitvy v Normandii. Vedl Bataillon do února 1945, kdy byl přidělen k SS-Pionierschule do konce války jako Lehrgruppenkommandeur. V té hodnosti padl do ruského zajetí (tábor Sverdlovsk), ze kterého se vrátil 9.10.1955.
Vyhledávání
Dnešní den v historii
22.listopadu 1679 – Petiční akce nevolníků Frýdlantského panství. Vzbouření nevolníci se obrátili na císaře Leopolda I. se stížnostmi na pobělohorskou vrchnost. Špatné zacházení vrchnosti, přehnaná robota a mor, který zasáhl Čechy v letech 1679 – 1680 způsobily značnou bídu a tedy i nespokojenost poddaných, která se nejprve projevovala petičními akcemi, jako byla ta frýdlantská, ale později přerostla v ozbrojený boj. Leopold I., který pobýval v Praze, kam se uchýlil před morem, jenž zachvátil Vídeň, na četné nepokoje reagoval mandátem, který zakazoval posílat petice císaři, rušil všechna privilegia poddaných daná před rokem 1618 a sliboval, že proti dalšímu srocování zasáhne vojsko. Když se i přes vojenské potírání dalších nepokojů poddaní stále bouřili, vydal Leopold I. 28.6. 1680 robotní patent, který robotu omezoval.
Poslední komentáře
