Přihlášení
Spřátelené weby
ARMÁDY A HISTORIE
Karl Burk
SS-Brigadeführer und Generalmajor der Waffen SS
14.3.1898, Buchenau
23.9.1963, Fritzlar
Náčelník štábu SS-Oberabschnitt Südost: 1.9.1940 – 1.11.1943
Velitel 15. SS lettische Nr. 1: 15.2.1945 – 1945
1914 Železný kříž II. třídy
1914 Železný kříž I. třídy
Spona k Železnému kříži II. třídy
Spona k Železnému kříži I. třídy
Útočný odznak pěchoty
Medaile za východní frontu
Armádní protiletadlový odznak
Německý kříž ve zlatě
Kříž za zásluhy II. třídy s meči
Kříž za zásluhy I. třídy s meči
Burk se narodil v Buchenau jako syn rolníka v roce 1898. V roce 1913 vstoupil do německé armády. V 1. světové válce sloužil u pěchoty. Získal Železný kříž. Po válce sloužil v armádě do roku 1927. 1. března 1933 vstoupil do SS. 7. května 1933 vstoupil do NSDAP. Sloužil jako adjutant v Abschnitt XXX od 20. dubna 1935 do 15. ledna 1936. Poté vedl 70. SS-Standarte do 9. ledna 1939, kdy převzal velení 8. SS-Standarte. Poté byl přidělen k Oberabschnitt Südost do roku 1941. Poté sloužil u dělostřeleckého pluku Wiking, než 1. května 1941 převzal velení SS-Flak Abteilung Ost. Do června vedl Kampfgruppe Burk. Poté byl velitelem štábu 5. SS-Freiwilligen Sturmbrigade Wallonien do září 1944. Byl do února 1945 vojenským přidělencem Waffen-SS u ruských dobrovolníků generála Andreje Vlasova. Koncem války vedl ještě 15. Waffen Grenadier Division der SS (lettische Nr 1) a 2. května 1945 se vzdal se zbytky divize. Zemřel ve Fritzlaru 23. září 1963.
Vyhledávání
Dnešní den v historii
22.listopadu 1679 – Petiční akce nevolníků Frýdlantského panství. Vzbouření nevolníci se obrátili na císaře Leopolda I. se stížnostmi na pobělohorskou vrchnost. Špatné zacházení vrchnosti, přehnaná robota a mor, který zasáhl Čechy v letech 1679 – 1680 způsobily značnou bídu a tedy i nespokojenost poddaných, která se nejprve projevovala petičními akcemi, jako byla ta frýdlantská, ale později přerostla v ozbrojený boj. Leopold I., který pobýval v Praze, kam se uchýlil před morem, jenž zachvátil Vídeň, na četné nepokoje reagoval mandátem, který zakazoval posílat petice císaři, rušil všechna privilegia poddaných daná před rokem 1618 a sliboval, že proti dalšímu srocování zasáhne vojsko. Když se i přes vojenské potírání dalších nepokojů poddaní stále bouřili, vydal Leopold I. 28.6. 1680 robotní patent, který robotu omezoval.
Poslední komentáře
