Přihlášení
Spřátelené weby
ARMÁDY A HISTORIE
Hans Collani
SS-Standartenführer
13.12.1908, Stettin / Pommern
29.7.1944, Narva, Estonsko
1939 Železný kříž II. třídy: 25.9.1939
1939 Železný kříž I. třídy: 18.10.1942
Německý kříž ve zlatě: 24.4.1944
Rytířský kříž: 19.8.1944, SS-Obersturmbannführer, velitel SS-Freiwilligen Panzer Grenadier Regiment 49 de Ruyter / SS-Freiwilligen Panzer Grenadier Brigade Nederland / III.(germ.) SS-Panzer Korps / Heeresgruppe Nord
Collani vstoupil do SS a byl přidělen k Leibstandarte, kde byl velitelem roty a poté se stal adjutantem "Seppa" Dietricha. Bojoval s Leibstandarte v Polsku a Francii. Sloužil v SS-Regiment Nordland a ve štábu divize Wiking. Poté převzal velení Finského dobrovolnického praporu ve Waffen SS. Byl povýšen do hodnosti SS-Sturmbannführer 20.4.1942 a SS-Obersturmbannführer 29.4.1943. 29.7.1944 se stal velitelem 49. SS-Freiwilligen Panzergrenadier Regiment de Ruyter, SS-Freiwilligen Panzergrenadier Brigade Nederland, III. SS Panzer Korps, Armee Gruppe Nord. V lednu 1944 bojovala jeho jednotka u Narvy. Při ruském útoku 27. června byl Collani několikrát raněn a zemřel v polní nemocnici o dva dny později. Posmrtně obdržel Rytířský kříž a byl povýšen do hodnosti SS-Standartenführer. Je pochován na hřbitově v Tallinu.
Vyhledávání
Dnešní den v historii
22.listopadu 1679 – Petiční akce nevolníků Frýdlantského panství. Vzbouření nevolníci se obrátili na císaře Leopolda I. se stížnostmi na pobělohorskou vrchnost. Špatné zacházení vrchnosti, přehnaná robota a mor, který zasáhl Čechy v letech 1679 – 1680 způsobily značnou bídu a tedy i nespokojenost poddaných, která se nejprve projevovala petičními akcemi, jako byla ta frýdlantská, ale později přerostla v ozbrojený boj. Leopold I., který pobýval v Praze, kam se uchýlil před morem, jenž zachvátil Vídeň, na četné nepokoje reagoval mandátem, který zakazoval posílat petice císaři, rušil všechna privilegia poddaných daná před rokem 1618 a sliboval, že proti dalšímu srocování zasáhne vojsko. Když se i přes vojenské potírání dalších nepokojů poddaní stále bouřili, vydal Leopold I. 28.6. 1680 robotní patent, který robotu omezoval.
Poslední komentáře
