ARMÁDY A HISTORIE

Leon Degrelle

SS-Standartenführer der Reserve

15.8.1906, Bouillon / Provence Luxembourg , Belgie
31.3.1994, San-Antonio-Park Hospital, Malaga, Španělsko

Velitel 28. SS Vallonien: 14.2.1944 – 8.5.1945

1939 Železný kříž II. třídy: 13.3.1942
1939 Železný kříž I. třídy: 21.5.1942
Rytířský kříž: 20.2.1944, SS-Hauptsturmführer der Reserve, velitel SS-Freiwilligen Sturmbrigade Wallonie
Dubové listy: 27.8.1944, SS-Sturmbannführer der Reserve, velitel 28. SS-Freiwilligen Panzer Grenadier Division Wallonie
Spona k odznaku za boj zblízka - zlatá: 14.9.1944
Útočný odznak pěchoty - stříbrný: 30.8.1942
Belgický odznak cti 'Rex' zlatý
Německý kříž ve zlatě: 9.10.1944, SS-Sturmbannführer der Reserve
Spona za boj zblízka stříbrná: 19.3.1944
Spona za boj zblízka bronzová: 30.11.1943
Odznak za zranění zlatý: 19.3.1944
Odznak za zranění stříbrný: 20.2.1944
Odznak za zranění černý: 23.3.1942
Medaile za tažení za východní frontě: 15.8.1942

Příběh Leona Degrelle je unikátní příběh odvahy cizího dobrovolníka ve Waffen-SS. Vypracoval se z vojína na generála ve velmi krátké době a stal se nejvíce vyznamenávaným dobrovolníkem v celé německé armádě. Leon Degrelle se narodil v roce 1906 v Bouillonu, malém městě v belgických Ardenách. Jeho rodina byla francouzského původu. Studoval na univerzitě v Louvain, ale opustil jí po dvou letech. Velmi se zajímal o politiku, umění, archeologii a filozofii. Měl velké vedoucí schopnosti, byl akademicky obratný, vydal pět knih a ve dvaceti založil vlastní týdeník. Byl také devótním katolíkem a brzy se stal jedním z vůdců hnutí Belgická katolická akce. Jeho knihy a noviny byly velmi populární a jeho rexistická strana získala v roce 1936 v parlamentu 34 míst. To vedlo k setkání s Hitlerem, Mussolinim a Winstonem Churchillem. Byl ovlivněn francouzským nacionalistou Charlesem Maurrasem, italským fašismem a německou NSDAP. Po vypuknutí války a vítězství Německa nad Polskem se jeho pozornost obrátila na západ. Před obsazením Belgie byl Degrelle uvězněn za sympatie k Hitlerovi a několik týdnů brutálně vězněn v belgických a francouzských věznicích a propuštěn až na německý zákrok. Degrelle měl výhrady proti začlenění Valonska do Říše, preferoval autonomní stát pro francouzsky hovořící Belgičany a aby se pro toto pokusil získat Hitlera, vstoupil s dalšími 1.000 Valony v roce 1941 dobrovolně do německé armády. Ve věku 35 let, ženatý, se dvěma dcerami, se stal obyčejným vojínem. Navíc neměl žádný předchozí vojenský výcvik. V listopadu 1941 vybojoval v oblasti Donce se svými Valony několik malých šarvátek s Rudou armádou. Jeho přátelé, kteří podporovali rexistické hnutí v Belgii, byli překvapeni, že se vůdce rexistů Degrelle stal vojínem a přezdívali ho "První skromný vévoda Burgundský". V únoru 1942 se Degrelle ocitl poprvé v opravdové bitvě. Němci nechali mezeru v liniích, kterou se Rusové pokusili využít a Valoni vedli tvrdé obranné boje o vesnice Rosa Luxembourg a Gromovaja Balka. Tato bitva ukázala bojovou hodnotu Degrella a jeho Valonů, ztratili třetinu mužů a nezraněni zůstali jen dva z 22 důstojníků. Degrelle byl povýšen do hodnosti Feldwebel a později 1.5. 1942 do hodnosti Leutnant za hrdinství v boji. Degrelleho znalosti taktiky byly sporné, ale jeho schopnost vést a hrdinství byly mimo pochybnost. Během léta a podzimu bojoval Degrelle v mnoha bojích a jeho Valonská brigáda upoutala pozornost důstojníků Waffen-SS. Himmler chtěl začlenit Valony do Waffen SS. Na jaře 1943 byli Valoni odesláni do různých výcvikových táborů SS a byli vycvičeni do vyšší bojové úrovně. V listopadu byl výcvik ukončen, Sturmbannführer Luiien Lippert byl jmenován velitelem nové 28. SS Freiwilligen Panzergrenadeir Division Wallonie s Leonem Degrelle jako náčelníkem štábu. V lednu 1944 jim byl předán sektor nedaleko Čerkasského výběžku. V lednu 1944 na výběžek zaútočila Rudá armáda a obklíčila v něm řadu německých jednotek včetně 5. Frw. Sturmbrigade Wallonien. Během bojů byl zabit SS-Sturmbannführer Lucien Lippert a Degrelle byl zraněn úlomky ze střel. Lippert byl posmrtně povýšen do hodnosti SS-Obersturmbannführer a vyznamenán Německým křížem ve zlatě. Degrelle obdržel Rytířský kříž (později i Dubové listy) za účast na průlomu z kapsy. Hitler ocenil jeho statečnost, když mu řekl "Pokud bych měl syna, chtěl bych, aby byl jako Vy." Proti Hitlerovu přání se Degrelle vrátil na východní frontu a bojoval proti Rusům cestou zpět do Berlína. Na konci války, když mu hrozilo ruské zajetí a smrt od nové vlády v Belgii, uletěl do Španělska a získal zde politický azyl u Francovi vlády. Žil léta zcela otevřeně v Madridu a když se ho při návštěvě zeptali belgičtí žurnalisté, zda lituje války, odpověděl krátce "Pouze toho, že jsme ji prohráli!"