Přihlášení
Spřátelené weby
ARMÁDY A HISTORIE
Emil Dürr
SS-Unterscharführer
11.6.1920, Mühlacker
27.6.1944, St. Mauvieu, Caen, Normandie
Železný kříž II. třídy: 23.6.1944
Železný kříž I. třídy: 24.6.1944
Rytířský kříž: 23.8.1944, 12. SS-Panzerdivision Hitlerjugend, Panzerabwehrzug / 4. Kompanie / I. Batallion / SS-Panzergrenadier Regiment 26
Spona za boj zblízka: 15.9.1944
Emil Dürr se 11.6.1920 v Mühlackeru a vstoupil v roce 1944 do 12. SS-Panzer Division Hitlerjugend. Byl se svými kamarády nasazen na invazní frontě u Caen. Tak se zapojil do boje praporu z SS-Panzergrenadier-Regiment 26 u St. Mauvieu, s pronikajícími britskými tanky v jednom místním parku. Ty byly na cestě do St. Andre, kde byl poslední nepoškozený most přes řeku Orne. Jen tak mohly dosáhnout silnice Caen-Falaise a napadnout Caen z jihu. Když začal ohrožovat nepřátelský plamenometný tank park, nachal Dürr tento tank odhodlaně přijet co nejblíže. Přesto bylo obtížné se k tanku dostat, protože byl ze tří stran zajištěn. Přesto Dürr zaútočil. První výstřel Panzerfaustem protivníka nezasáhnul. Přesto se Dürr nevzdal. Vystřelil druhý Panzerfaust, který zasáhnul tank do pásů a znehybnil ho. Což ovšem pozici obránců nezlepšilo. Přiložil proto na tank nálož, která vybuchla v bezprostřední blízkosti. Byl těžce zraněn a zraněním podlehnul. Jeho kamarádi ho doprovodili na poslední cestě, poslední slova patřila jeho ženě a dítěti. Emil Dürr padnul 27.6.1944 u St. Mauvieu, Caen a obdržel jako první SS-Unterführer z Hitlerjugend 23.8.1944 posmrtně Rytířský kříž jako SS-Unterscharführer a Geschützführer v 4. (schweren) Kompanie, SS-Panzergrenadier-Regiment 26.
Vyhledávání
Dnešní den v historii
22.listopadu 1679 – Petiční akce nevolníků Frýdlantského panství. Vzbouření nevolníci se obrátili na císaře Leopolda I. se stížnostmi na pobělohorskou vrchnost. Špatné zacházení vrchnosti, přehnaná robota a mor, který zasáhl Čechy v letech 1679 – 1680 způsobily značnou bídu a tedy i nespokojenost poddaných, která se nejprve projevovala petičními akcemi, jako byla ta frýdlantská, ale později přerostla v ozbrojený boj. Leopold I., který pobýval v Praze, kam se uchýlil před morem, jenž zachvátil Vídeň, na četné nepokoje reagoval mandátem, který zakazoval posílat petice císaři, rušil všechna privilegia poddaných daná před rokem 1618 a sliboval, že proti dalšímu srocování zasáhne vojsko. Když se i přes vojenské potírání dalších nepokojů poddaní stále bouřili, vydal Leopold I. 28.6. 1680 robotní patent, který robotu omezoval.
Poslední komentáře
