Přihlášení
Spřátelené weby
ARMÁDY A HISTORIE
Hans Endress
SS-Hauptsturmführer der Reserve
5.7.1911, Stuttgart
24.1.1969, Stuttgart
Rytířský kříž: 23.3.1945, SS-Hauptsturmführer der Reserve, velitel II./SS-Panzer Grenadier Regiment 6 Theodor Eicke, 3. SS-Panzer Division Totenkopf, IV. SS-Panzer Korps, Heeresgruppe Süd
Německý kříž ve zlatě: 4.6.1944, SS-Hauptsturmführer der Reserve
Železný kříž I. třídy: 10.12.1941
Železný kříž II. třídy: 26.7.1941
Spona za boj zblízka stříbrná
Hans Endress se narodil 5.7.1911 ve Stuttgartu a v roce 1934 vstoupil do Allgemeine-SS, odkud přišel 1.9.1939 k SS-Verfügungs-Division, se kterou bojoval v Polsku, Francii a na Balkáně. V roce 1943 se stal velitelem 13. Kompanie, SS-Panzer-Grenadier-Regiment 6 Theodor Eicke, když byl bývalý velitel SS-Obersturmführer Greger 10.7.1943 zraněn. 30.1.1944 byl povýšen na SS-Hauptsturmführera der Reserve. V lednu 1945 se stal velitelem II. Bataillon, SS-Panzer-Grenadier-Regiment 6 Theodor Eicke a s ním padl do zajetí, ze kterého se vrátil v roce 1948. 23.3.1945 obdržel jako SS-Hauptsturmführer der Reserve a velitel II. Bataillon, SS-Panzer-Grenadier-Regiment 6 Theodor Eicke Rytířský kříž, kdy se svým praporem, posazeným na tancích obsadil nákladové nádraží Bajna. Přitom zničili jeho muži v boji zblízka 24 tanků a získali výchozí pozici k dalšímu útoku k vyproštění Budapešti. Hans Endress zemřel 24.1.1969 ve Stuttgartu.
Vyhledávání
Dnešní den v historii
22.listopadu 1679 – Petiční akce nevolníků Frýdlantského panství. Vzbouření nevolníci se obrátili na císaře Leopolda I. se stížnostmi na pobělohorskou vrchnost. Špatné zacházení vrchnosti, přehnaná robota a mor, který zasáhl Čechy v letech 1679 – 1680 způsobily značnou bídu a tedy i nespokojenost poddaných, která se nejprve projevovala petičními akcemi, jako byla ta frýdlantská, ale později přerostla v ozbrojený boj. Leopold I., který pobýval v Praze, kam se uchýlil před morem, jenž zachvátil Vídeň, na četné nepokoje reagoval mandátem, který zakazoval posílat petice císaři, rušil všechna privilegia poddaných daná před rokem 1618 a sliboval, že proti dalšímu srocování zasáhne vojsko. Když se i přes vojenské potírání dalších nepokojů poddaní stále bouřili, vydal Leopold I. 28.6. 1680 robotní patent, který robotu omezoval.