Přihlášení
Spřátelené weby
ARMÁDY A HISTORIE
Hermann Otto Fegelein
SS-Gruppenführer und Generalleutnant der Waffen-SS
30.10.1906, Ansbach / Unterfranken / Bayern
29.4.1945, zastřelen v Reichskanzlei Berlin (Führerbunker) za dezerci
NSDAP-Nr.: 1 200 158
SS-Nr.: 66 680 (15.5.1933)
SS-Gruppenführer und Generalleutnant der Waffen-SS: 21.6.1944
SS-Brigadeführer und Generalmajor der Waffen-SS: 1.5.1943
SS-Oberführer: 1.12.1942
SS-Standartenführer: 1.2.1942
SS-Obersturmbannführer d.R.: 3.1940
SS-Standartenführer: 25.7.1938
SS-Obersturmbannführer: 30.1.1937
SS-Sturmbannführer: 30.1.1936
SS-Hauptsturmführer: 9.11.1934
SS-Obersturmführer: 20.4.1934
SS-Untersturmführer: 12.6.1933
Spojovací důstojník mezi Reichsführerem SS a Führerhauptquartier
Náčelník Amt VI (Reit- und Fahrwesen) SS-Führungshauptamt
Velitel 8. SS-Kavallerie-Division Florian Geyer: 4.1942 - 8.1942, 14.5.1943 - 13.9.1943 a 22.10.1943 - 1.1.1944
Velitel SS-Kavallerie-Brigade: 1.9.1941 – 4.1942
Velitel SS-Totenkopf-Kavallerie-Regiment 1: 1.2.1941 – 1.9.1941
Velitel SS-Totenkopf-Reiterstandarte 1: 15.5.1940 – 1.2.1941
Velitel SS-Totenkopf-Reiterstandarte: 9.9.1939 – 15.5.1940
Führer SS-Hauptreitschule München: 16.6.1936 - 9.1939
Führer Reiterabschnitt V: 5.1934 - 31.10.1936
Führer SS-Reiterstandarte 15: 7.1934 - 9.1934
Reiterführer a Sonderführer SS-Gruppe Süd (později SS-Oberabschnitt Süd): 15.5.1933 - 7.1934
Allgemeine-SS: 15.5.1933
Bavorská Landespolizei München: 20.4.1927 - 16.8.1929
Kavallerie Regiment 17: 1925 – 1926
1939 Železný kříž II. třídy: 15.12.1940
1939 Železný kříž I. třídy: 28.6.1941
Rytířský kříž: 2.3.1942
Dubové listy: 25.12.1942 (157.)
Meče: 30.7.1944 (83.)
1939 Odznak za zranění, černý
1939 Odznak za zranění, stříbrný
Německý kříž ve zlatě: 1.11.1943
Odznak za boj zblízka, stříbrný
Kříž za zásluhy II. třídy s meči
Medaile za zimní tažení v Rusku 1942-1942
Zlatý německý jezdecký odznak
SS čestný prsten
SS čestný meč
Pamětní medaile na 1.10.1938
Spona Pražský hrad
Pamětní medaile na 13.3.1938
NSDAP služební odznak, bronzový
Útočný odznak, stříbrný
Útočný odznak pěchoty, stříbrný
SS služební odznak
Po válce sloužil Fegelein Freikorps Rossbach a po výcviku sloužil od roku 1925 u Reiter Regiment 17 a od roku 1928 u bavorské Landespolizei v Mnichově. V březnu 1933 vstoupil k jezdectvu SS a 5.8.1935 do SS-Verfügungstruppe. V roce 1936 reprezentoval Německo na olympiádě. Stal se adjutantem u SS Oberabschnitte Süd. Poté se stal velitelem jezdecké školy SS v Mnichově. Začátek války prožil u SS-Totenkopf-Reiterstandarte. Zformoval první jezdecké jednotky Waffen-SS z SS-Totenkopfverbände ve Varšavě. Z této Standarte vznikla SS-Kavallerie Brigade se dvěma Reiter Regimenty a podpůrnými jednotkami. Hermann Fegelein velel brigádě v Polsku a SSSR při "vyčišťovacích akcích". Jeho jednotka pátrala v Pripjaťsckých bažinách po partyzánech. Zabíjela především tisíce Židů. SS-Kavallerie Brigade byla v letech 1941-42 na východní frontě ve středním Rusku. Byla v zimě obklíčena v kotli u Rževa. Za vedení během těchto bojů byl Hermann Fegelein jako SS-Standartenführer vyznamenán 2.3.1942 Rytířským křížem. Od května do října 1942 byl Fegelein Inspektorem jezdectva v Reichssicherheitshauptamt. V prosinci 1942 byl Fegelein nasazen jako velitel Kampfgruppe na Donu k Heeresgruppe B. 20.12. zajal Fegelein spolu s jedním SS-Oberscharführerem a dvěma vojáky štáb ruského sboru, velícího generála, náčelníka štábu a personálního náčelníka a ukořistil operační podklady sboru. 21. a 22. 12.1942 byl dvakrát zraněn střelnou zbraní a byl odvezen s velkou ztrátou krve do lazaretu. Velení Kampfgruppe převzal SS-Hauptsturmführer Karl Liecke. Za úspěchy Kampfgruppe obdržel 22.12.1942 jako SS-Oberführer Dubové listy. 1.5.1943 byl povýšen do hodnosti SS-Brigadeführer und Generalmajor der Waffen-SS. 14.5.1943 převzal Fegelein velení 8. SS-Kavalleriedivision "Florian Geyer". S touto divizí dosáhl bojových úspěchů, za což byl 20.7.1944 vyznamenán Meči. 1.1.1944 byl převelen do vůdcova hlavního stanu, kde byl styčným důstojníkem Waffen-SS u Führera. Tam poznal Gretel Braunovou, sestru Evy Braunové. Díky sňatku s Gretel se stal Hitlerovým švagrem. Při atentátu na Adolfa Hitlera 20.7.1944 byl Hermann Fegelein lehce zraněn. 27.4.1945 opustil Fegelein obklíčené Říšské kancléřství. Byl nalezen v civilním oděvu ve svém bytě a zatčen. Byl uvězněn v kancléřství a odsouzen za dezerci k smrti. Hermann Fegelein byl 29.4.1945 v zahradě bunkru kancléřství zastřelen komandem Waffen-SS.
Vyhledávání
Dnešní den v historii
22.listopadu 1679 – Petiční akce nevolníků Frýdlantského panství. Vzbouření nevolníci se obrátili na císaře Leopolda I. se stížnostmi na pobělohorskou vrchnost. Špatné zacházení vrchnosti, přehnaná robota a mor, který zasáhl Čechy v letech 1679 – 1680 způsobily značnou bídu a tedy i nespokojenost poddaných, která se nejprve projevovala petičními akcemi, jako byla ta frýdlantská, ale později přerostla v ozbrojený boj. Leopold I., který pobýval v Praze, kam se uchýlil před morem, jenž zachvátil Vídeň, na četné nepokoje reagoval mandátem, který zakazoval posílat petice císaři, rušil všechna privilegia poddaných daná před rokem 1618 a sliboval, že proti dalšímu srocování zasáhne vojsko. Když se i přes vojenské potírání dalších nepokojů poddaní stále bouřili, vydal Leopold I. 28.6. 1680 robotní patent, který robotu omezoval.
Poslední komentáře
