ARMÁDY A HISTORIE

Zveřejněno: 6. 8. 2012 19:25 Napsal Pavel Sláma
Nadřazená kategorie: Waffen-SS Kategorie: Velitelé

Henri-Joseph Fenet

Hauptsturmführer der Waffen-SS

Henri-Joseph Fenet

11.6.1919, Ceyzeriat, Departament Ain, Francie
14.9.2002, Paříž

Waffen-Hauptsturmführer der SS: 3.1945
Waffen-Obersturmführer der SS: 20.3.1944
Lieutenant: 1940

Francouzská armáda: 9.1939 - 1940 (dvakrát zraněn)
V německém zajetí: 6.1940 - 29.11.1942
Milice Française: 12.1942
Waffen-SS: 10.1943
SS-Junkerschule Bad Tölz: 1.1944 - 3.1944
Velitel 3. Kompanie / 8. SS-Sturmbrigade: 3. – 8.1944 (poslán se svojí jednotkou v sestavě posíleného I. praporu do Haliče v 7.1944, kde bojovali v Karpatech a na Visle v 8.1944, zraněn v boji). Poté byl poslán s 3. Kompanie na SS-Truppenübungsplatz Konitz (Pomořany) k začlenění do nové Waffen-Grenadier-Brigade der SS Charlemagne (französische Nr. 1)(později 33. Waffen-Grenadier-Division der SS Charlemagne), poté SS-Truppenübungsplatz Wildflecken, kde převzal velení I. Bataillon / SS-Freiwilligen-Grenadier-Regiment 57 v 9.1944. V 2. – 3.1945 bojoval se svojí jednotkou proti Sovětům v Pomořanech (po rozbití obklíčené divize ustoupil se svojí jednotkou k německým liniím, za to byl povýšen). Jmenován velitelem dobrovolnického Sturmbataillonu (podřízenému 11. SS-Freiwilligen-Panzer-Grenadier-Division Nordland) v Berlíně (v boji přežilo z 300 Fenetových mužů jen 36): 24.4.1945 - 2.5.1945.
Byl těžce zraněn v bitvě o Berlín a zajat Sověty, poté předán Francouzům. Odsouzen na 40 let, ale propuštěn v roce 1949.

Rytířský kříž: 29.4.1945
Železný kříž I. třídy: 3.1945
Železný kříž II. třídy: 22.8.1944
Odznak za zranění, černý: 1944
Croix de Guerre: 1940

Henri Fenet se narodil 11.6.1919 v Ceyzeriatu, Arrondissement Bourg, Departement Ain ve Francii. 1.9.1939 se dobrovolně přihlásil do francouzské koloniální armády, kde byl dvakrát zraněn. V letech 1941-42 opustil svoji službu u koloniální pěchoty v Mauretánii a přišel do Válečné školy v St. Haixent. 29.11.1942 byl jako poručík propuštěn z francouzské armády a přihlásil se k Milici Josepha Darnanda. 18.10.1943 se dobrovolně přihlásil do Waffen-SS, kde absolvoval výcvikový kurz ve výcvikovém táboře SS Sennheim v Alsasku. 10.1.1944 až 4.3.1944 se zúčastnil 1. zvláštního výcvikového kurzu pro bývalé francouzské důstojníky v SS-Junkerschule Bad Tölz. V březnu 1944 se stal velitelem 3. Kompanie, Französische SS-Freiwilligen-Sturmbrigade a u ní byl zraněn v Karpatech. V únoru 1945 se stal velitelem I. Bataillonu, Waffen-Grenadier-Regiment 57 (französisches Nr. 1) a 24.4.1945 velitelem Sturm-Bataillonu, 33. Waffen-Grenadier-Division Charlemagne. S ním bojoval o Berlín. 25.4. byl nasazen mezi Hermannovým náměstím a kostelem na náměstí Gardepionier. V následujících dnech zničil jeho prapor 62 nepřátelských tanků, kdy Fenet byl vždy vzorem svým vojákům. Po těžkém zranění nohy zůstal u své jednotky a bojoval s ní od Hermanova náměstí, přes náměstí Belle-Alliance ve čtvrti Kreuzberg až k Wilhelm- a Friedrichstrasse. Na konci bojů byl zbytek praporu u Ministerstva letectví. Za úspěchy praporu obdržel Fenet 29.4.1945 Rytířský kříž. Předal mu jej SS-Brigadeführer Mohnke v bunkru Říšského kancléřství. Fenet sám prorazil z Berlína na západ k francouzským hranicím a zde byl v květnu 1945 zatčen. Byl jako kolaborant odsouzen 10.12.1949 k 20 letům vězení, propuštěn byl na konci roku 1959. Henri Joseph Fenet zemřel 14.9.2002.

Vyhledávání

Dnešní den v historii

22.listopadu 1679 – Petiční akce nevolníků Frýdlantského panství. Vzbouření nevolníci se obrátili na císaře Leopolda I. se stížnostmi na pobělohorskou vrchnost. Špatné zacházení vrchnosti, přehnaná robota a mor, který zasáhl Čechy v letech 1679 – 1680 způsobily značnou bídu a tedy i nespokojenost poddaných, která se nejprve projevovala petičními akcemi, jako byla ta frýdlantská, ale později přerostla v ozbrojený boj. Leopold I., který pobýval v Praze, kam se uchýlil před morem, jenž zachvátil Vídeň, na četné nepokoje reagoval mandátem, který zakazoval posílat petice císaři, rušil všechna privilegia poddaných daná před rokem 1618 a sliboval, že proti dalšímu srocování zasáhne vojsko. Když se i přes vojenské potírání dalších nepokojů poddaní stále bouřili, vydal Leopold I. 28.6. 1680 robotní patent, který robotu omezoval.

Poslední komentáře

Asi ani jedno tvrzení není pravdivé; Sověti zaplatili asi 1/10 tzv. reverzním land-leasem; po válce měli zaplatit za nez...
přidal komentář v Kirkham Virgil Paul
Dobry den, pise se tady, ze se uz asi nikdy nedozvime, zda nezkuseny mlady pilot atd....., nevim, jestli je mozno po vic...
Označení kulometná pistole jednoznačně vychází z německého Maschinenpistole (doslova strojní pistole). Ostatně Maschinen...
odpověděl na komentář #4812 v Norové ve Waffen-SS
Díky moc, teď píšu něco na http://www.valka pod jako paulito :-)...
přidal komentář v Norové ve Waffen-SS
Velmi dobře napsaný článek. Oceňuji detailní zpracování dané problematiky, lepší jsem nečetl. Děkuji LFS