Přihlášení
Spřátelené weby
ARMÁDY A HISTORIE
Johann Fiedler
SS-Oberscharführer
28.4.1922, Stangendorf / Sudetenland
23.9.1999
1939 Železný kříž II. třídy: 3.6.1942
1939 Železný kříž I. třídy: 14.10.1943
Rytířský kříž: 16.6.1944, SS-Unterscharführer, velitel čety v 5. Kompanie / SS-Panzer Grenadier Regiment 6 / 3. SS-Panzer Division Totenkopf / Heeresgruppe Südukraine
Medaile za zimní tažení v Rusku 1941-1942
Odznak za boj zblízka (stříbrný)
Útočný odznak pěchoty
1939 Odznak za zranění (stříbrný)
Děmjanský štít
Fiedler se narodil v Sudetech a v květnu 1941 vstoupil do Waffen-SS. Byl poslán do Prahy k výcviku a zařazen k 3. SS Panzer Division Totenkopf. Bojoval v Rusku a zúčastnil se bojů u Děmjanska. Když se v roce 1944 jeho jednotka dostala do palby nepřítele, vypátral ho a byl zraněn. Přesto zaútočil na nepřátelské pozice, získal 39 zajatců a ukořistil protitankový kanón, dva těžké a pět lehkých kulometů. Za tuto akci byl vyznamenán Rytířským křížem. V květnu 1945 se vzdal Američanům. Zemřel v roce 1985 ve Wechingenu.
Vyhledávání
Dnešní den v historii
22.listopadu 1679 – Petiční akce nevolníků Frýdlantského panství. Vzbouření nevolníci se obrátili na císaře Leopolda I. se stížnostmi na pobělohorskou vrchnost. Špatné zacházení vrchnosti, přehnaná robota a mor, který zasáhl Čechy v letech 1679 – 1680 způsobily značnou bídu a tedy i nespokojenost poddaných, která se nejprve projevovala petičními akcemi, jako byla ta frýdlantská, ale později přerostla v ozbrojený boj. Leopold I., který pobýval v Praze, kam se uchýlil před morem, jenž zachvátil Vídeň, na četné nepokoje reagoval mandátem, který zakazoval posílat petice císaři, rušil všechna privilegia poddaných daná před rokem 1618 a sliboval, že proti dalšímu srocování zasáhne vojsko. Když se i přes vojenské potírání dalších nepokojů poddaní stále bouřili, vydal Leopold I. 28.6. 1680 robotní patent, který robotu omezoval.
Poslední komentáře
