Přihlášení
Spřátelené weby
ARMÁDY A HISTORIE
Adrian von Foelkersam
SS-Sturmbannführer
20.12.1914, Petrohrad
21.1.1945, Hohensalza
Adrian Freiherr von Foelkersam se narodil v Petrohradu v Rusku. Byl synem německého admirála, který sloužil v carském loďstvu a bojoval v rusko-japonské válce v roce 1905. Mluvil plynně rusky, německy a anglicky a vystudoval ekonomii na univerzitách v Berlíně a Vídni. V roce 1939 vstoupil do Brandenburg Battalion během jeho formování a jeho znalost jazyků a inteligence ho určovaly pro účast v jednotkách typu commandos. Zúčastnil se několika operací praporu Brandenburg a za svoji nejlepší akci, když obsadil ropná pole v Majkopu na Kavkaze, která chtěli Sověti zničit, obdržel 14.9.1942 Rytířský kříž. To se mu podařilo v hodnosti Leutnant u I./Lehr-Regiment z.b.V. 800. Jak válka pokračovala, nebyly již potřeba jednotky pro speciální operace a Brandenburští bojovali na východní frontě jako běžná pěchota nebo v protipartyzánských akcích, což von Foelkersamovi nesedělo.
A tak se v roce 1943 stala událost, díky ní von Foelkersam své milované Brandenburské opustil. Po úspěchu osvobození Mussoliniho SS-Sturmbannführer Ottou Skorzenym vydal Hitler rozkaz vytvořit nové SS Kommando pod velením Skorzenyho. Brandenburg Division byla začleněna do Großdeutschland Panzer Korps a Brandenburským byla dána možnost vybrat si jednotku dle vlastního uvážení. Do nového SS Kommanda vstoupilo okamžitě přes 1.000 Brandenburských a jedním z nich byl Foelkersam. Odcestoval do výcvikového prostoru SS ve Friedenthalu, kde měl Skorzeny svůj hlavní stan a jeho prvním úkolem se Skorzenym byl únos maršála Pétaina, který měl stále větší pochybnosti o svém připojení k Německu. Tato operace však byla zrušena a von Foelkersam a Skorzeny se vrátili do Friedenthalu. Dalším úkolem bylo zabytí nebo unesení jugoslávského vůdce Tita s malou jednotkou převlečonou za partyzány, ale německé velení v oblasti Drvaru mělo vlastní plán, kterého se měly zúčastnit jednotky Waffen-SS Fallschirmjäger a další armádní a Waffen-SS jednotky. Operace k zármutku Skorzenyho a von Foelkersama selhala. Během zmatku po atentátu na Hitlera, von Foelkersam a Skorzeny převzali kontrolu nad situací a přikázali jednotkám SS střežit hlavní budovy. Když Němci zjistili, že maďarský vůdce admirál Horthy jedná o příměří s Rusy, Skorzeny a von Folkersam byli posláni do Budapešti k operaci "Panzerfaust", únosu admirálova syna, aby přinutili Horthyho dodržet spojenectví s Německem. Von Folkersam se zatím stal Skorzenyho adjutantem. Během ofenzívy v Ardenách zde bojovala Panzer Brigade 150 pod velením Skorzenyho, složená z anglicky mluvících Němců v amerických uniformách. Jejich úkolem (operace "Greif") bylo vyvolat paniku v americkém týlu a sabotáže. Po smrti velitele Kampfgruppe-X SS-Obersturmbannführer Williho Hardiecka na mině, převzal velení von Foelkersam. Zúčastnil se operací v okolí Malméd, Ligneuville a Belleveux a bojoval proti US 3. Battalion, 120t.Regiment západně od Malméd. Po selhání této ofenzívy odcestoval s Jagdverbande Ost na východní frontu, kde byl krátkou dobu pod velením Skorzenyho. V lednu 1945 byl von Foelkersam jmenován velitelem SS-Jagdverband Ost. Dostal velení z několika důvodů. Měl bojovat na Východě, protože Rusové byli nebezpečnější než západní Spojenci a jeho rozhodnutí též ovlivnily okolnosti v jeho rodině, jeho bratr byl v sovětském zajetí a jeho žena a dcera žijící v Posenu se bály příchodu Rusů. Toto rozhodnutí bylo osudové a po několika těžkých bojích se Sověty byl zabit nedaleko Hohensalzy. Posmrtně byl povýšen do hodnosti SS-Sturmbannführer.
Vyhledávání
Dnešní den v historii
22.listopadu 1679 – Petiční akce nevolníků Frýdlantského panství. Vzbouření nevolníci se obrátili na císaře Leopolda I. se stížnostmi na pobělohorskou vrchnost. Špatné zacházení vrchnosti, přehnaná robota a mor, který zasáhl Čechy v letech 1679 – 1680 způsobily značnou bídu a tedy i nespokojenost poddaných, která se nejprve projevovala petičními akcemi, jako byla ta frýdlantská, ale později přerostla v ozbrojený boj. Leopold I., který pobýval v Praze, kam se uchýlil před morem, jenž zachvátil Vídeň, na četné nepokoje reagoval mandátem, který zakazoval posílat petice císaři, rušil všechna privilegia poddaných daná před rokem 1618 a sliboval, že proti dalšímu srocování zasáhne vojsko. Když se i přes vojenské potírání dalších nepokojů poddaní stále bouřili, vydal Leopold I. 28.6. 1680 robotní patent, který robotu omezoval.