Přihlášení
Spřátelené weby
ARMÁDY A HISTORIE
Karl-Heinz Frühauf
SS-Sturmbannführer der Reserve
14.2.1914, Hamburg
18.4.1976, Hamburg
1939 Železný kříž II. třídy: 10.11.1939
1939 Železný kříž I. třídy: 26.9.1941
Odznak za boj zblízka bronzový
Rytířský kříž: 4.6.1944, SS-Hauptsturmführer, velitel II./SS-Freiwilligen Panzer Grenadier Regiment 49 de Ruyter / 23. SS-Freiwilligen Panzer Grenadier Division Nederland / III.(germ.) SS-Panzer Korps / Heeresgruppe Nord
Medaile za zimní tažení v Rusku 1941-1942
Pamětní medaile 1.10.1938 a Spona Pražský hrad
1939 Odznak za zranění stříbrný
Frühauf se narodil v roce 1914 jako syn stavitele. Po absolvování školy se stal strojním inženýrem. Poté vstoupil do NSDAP a SS. V dubnu 1934 se stal příslušníkem SS-Verfügungstruppe. Byl poté instruktorem va sportovní škole SS ve Sternbergu, Mecklenburgsko. Poté vstoupil do SS-Regiment Germania. Byl velitelem obrněné průzkumné čety v polském tažení. Poté se stal adjutantem 2. Battalion SS-Regiment Germania. 1.3.1941 byl převelen do štábu divize Wiking. S touto divizí se zúčastnil operace Barbarossa. V březnu 1944 se stal velitelem praporu v SS-Panzergrenadier Regiment De Ruiter. Při velení této jednotce získal za protiútok Rytířský kříž. Poté co Američané překročili Rýn u Remagenu v březnu 1945, stal se SS-Sturmannführer Frühauf se svým SS-Panzer Aufklaerungs Ausbildungs und Ersatz Abteilung I částí SS Panzer Brigade Westfalen a vedl obranné boje až do zničení jednotky. Vzdal se v dubnu 1945. Zemřel v Hamburku v roce 1976.
Vyhledávání
Dnešní den v historii
22.listopadu 1679 – Petiční akce nevolníků Frýdlantského panství. Vzbouření nevolníci se obrátili na císaře Leopolda I. se stížnostmi na pobělohorskou vrchnost. Špatné zacházení vrchnosti, přehnaná robota a mor, který zasáhl Čechy v letech 1679 – 1680 způsobily značnou bídu a tedy i nespokojenost poddaných, která se nejprve projevovala petičními akcemi, jako byla ta frýdlantská, ale později přerostla v ozbrojený boj. Leopold I., který pobýval v Praze, kam se uchýlil před morem, jenž zachvátil Vídeň, na četné nepokoje reagoval mandátem, který zakazoval posílat petice císaři, rušil všechna privilegia poddaných daná před rokem 1618 a sliboval, že proti dalšímu srocování zasáhne vojsko. Když se i přes vojenské potírání dalších nepokojů poddaní stále bouřili, vydal Leopold I. 28.6. 1680 robotní patent, který robotu omezoval.
Poslední komentáře
