Přihlášení
Spřátelené weby
ARMÁDY A HISTORIE
Nikolajs Galdins
Waffen-Obersturmbannführer der SS
9.10.1902, Riga, Lotyšsko
5.10.1945, zastřelen Sověty v Leningradě
Rytířský kříž: 25.1.1945, Waffen-Obersturmbannführer der SS, velitel Waffen-Grenadier Regiment 42 der SS Voldemars Veiss (lettisches Nr. 1), 19. Waffen-Grenadier Division der SS (lettische Nr. 2)
Německý kříž ve zlatě: 19.10.1944, Waffen-Sturmbannführer der SS
Železný kříž I. třídy: 2.2.1944
Železný kříž II. třídy: 21.9.1943
Spona za boj zblízka, stříbrná
Útočný odznak pěchoty, stříbrný
Odznak za zranění, stříbrný
Nikolajs Galdins se narodil 9.10.1902 v Rize v Lotyšsku a jako Waffen-Obersturmbannführer der SS a velitel SS-Freiwilligen-Grenadier Regiment 42 Voldemars Veiss ukázal během třetí bitvy v Kurlandsku vynikající velení. S energickým odporem bojoval Galdinsův pluk proti ruskému průlomu, za což 25.1.1945 obdržel Rytířský kříž. Již předtím obdržel 19.10.1944 jako Waffen-Sturmbannführer der SS Německý kříž ve zlatě. Po kapitulaci padnul do ruského zajetí a byl 5.10.1945 zastřelen v Leningradě.
Vyhledávání
Dnešní den v historii
22.listopadu 1679 – Petiční akce nevolníků Frýdlantského panství. Vzbouření nevolníci se obrátili na císaře Leopolda I. se stížnostmi na pobělohorskou vrchnost. Špatné zacházení vrchnosti, přehnaná robota a mor, který zasáhl Čechy v letech 1679 – 1680 způsobily značnou bídu a tedy i nespokojenost poddaných, která se nejprve projevovala petičními akcemi, jako byla ta frýdlantská, ale později přerostla v ozbrojený boj. Leopold I., který pobýval v Praze, kam se uchýlil před morem, jenž zachvátil Vídeň, na četné nepokoje reagoval mandátem, který zakazoval posílat petice císaři, rušil všechna privilegia poddaných daná před rokem 1618 a sliboval, že proti dalšímu srocování zasáhne vojsko. Když se i přes vojenské potírání dalších nepokojů poddaní stále bouřili, vydal Leopold I. 28.6. 1680 robotní patent, který robotu omezoval.