Přihlášení
Spřátelené weby
ARMÁDY A HISTORIE
Herbert-Otto Gille
SS-Obergruppenführer und General der Waffen SS
8.3.1897, Gandersheim am Harz
26.12.1966, Stemmen bei Hannover
NSDAP-Nr.: 537.337 (1.5.1931)
SS-Nr.: 39.854 (10.10.1931)
SS-Obergruppenführer und General der Waffen SS: 9.11.1944
SS-Gruppenführer und Generalleutnant der Waffen-SS: 9.11.1943
SS-Brigadeführer und Generalmajor der Waffen-SS: 9.11.1942
SS-Oberführer: 1.10.1941
SS-Standartenführer: 30.1.1941
SS-Obersturmbannführer: 19.10.1939
SS-Sturmbannführer: 20.4.1937
SS-Hauptsturmführer: 9.11.1935
SS-Obersturmführer: 20.4.1935
SS-Untersturmführer: 20.4.1933
SS-Truppführer: 27.9.1933
SS-Scharführer: 25.9.1932
Velitel IV. SS-Panzer-Korps: 6.8.1944 (ve štábu Korpsu od 20.7.1944) - 8.5.1945
Velitel 5. SS-Panzer-Division Wiking: 1.5.1943 - 8.1944
Velitel Regiment Westland, SS-Division Wiking: 7.1942 - 1.12.1942
Artillerie-Kommando SS-Generalkommando: 20.6.1942 - 7.1942
Velitel SS-Artillerie-Regiment 5, SS-Division Wiking: 1.12.1940 - 1.5.1943
Velitel I. Abteilung / SS-Artillerie-Regiment, SS-Verfügungstruppe: 5.1939 - 1.12.1940
Führer II. Sturmbann/SS-Standarte Germania: 15.2.1937 - 1.5.1939
Stabsführer SS-Standarte Germania: 1.10.1936 - 15.2.1937
Führer 12. Sturm / III. Sturmbann / SS-Standarte Deutschland (přejmenován na 19. Sturm / IV. Sturmbann / SS-Standarte Deutschland 1.7.1936): 9.11.1935 - 1.10.1936
Führer 11. Sturm / III. Sturmbann / SS-Standarte 1 (později SS-Standarte Deutschland): 20.5.1934 - 9.11.1935
Führer z.b.V. u II. Sturmbann / 49. SS-Standarte (Goslar): 10.1933 - 20.5.1934
Stabsführer SS-Abschnitt IV (Braunschweig): 20.4.1933 - 4.4.1934
Führer Motorstaffel, 49. SS-Standarte: 27.1.1933 - 20.4.1933
Führer 5. Sturm / I. Sturmbann / 49. Standarte: 10.10.1931 - 27.1.1933
Člen Stahlhelm: 1922 - 1926
Propuštěn z Reichswehru jako Oberleutnant: 31.3.1919
Reserve Artillerie-Regiment 55 / 75. Infanterie-Division (Zugführer a Batterieoffizier): 12.1914 - 3.1919
Fähnrich, 2. Badischen Feldartillerie-Regiment 30 (Rastatt): 8.1914 - 1.11.1914
Kadettenhaus Berlin-Lichterfelde: 1914 - 8.1914
Kadettenhaus Bensburg-am-Rhein: 4.1910 - 1914
V americkém zajetí 5.1945 - 21.5.1948
1914 Železný kříž II. třídy
1914 Železný kříž I. třídy
Kříž cti 1914-1918
Rytířský kříž: 8.10.1942
Dubové listy: 1.11.1943 (315.)
Meče: 20.2.1944 (47.)
Diamanty: 20.4.1944 (12.)
Železný kříž II. třídy spona: 26.10.1939
Železný kříž I. třídy spona: 21.11.1939
Německý kříž ve zlatě: 4.3.1942
SS čestný prsten
SS čestný meč
Finský kříž svobody s meči 1. třídy
Útočný odznak pěchoty stříbrný: 5.1942
Medaile za východní frontu: 15.9.1942
Brunšvický služební kříž 1. a 2. třídy
Rakouský Válečný kříž za zásluhy 3. třídy
SA-sportovní odznak, stříbrný
Citován ve Wehrmachtbericht: 6.4.1944 a 2.9.1944
Pamětní medaile na 1.10.1938
Pamětní medaile na 13. 3.1938
SS služební odznak
Říšský sportovní odznak, stříbrný
Herbert Gille vstoupil v roce 1910 do královského pruského Kadettenkorps. Na začátku války byl jako Leutnant u Feldartillerie-Regiment 55, později byl převelen k Feldartillerie-Regiment 30. Za své výkony byl dekorován Železným křížem. V roce 1919 byl jako Oberleutnant z armády propuštěn. V roce 1934 vstoupil do SS-Verfügungstruppe, kde byl v roce 1937 povýšen do hodnosti SS-Sturmbannführer. V roce 1938 absolvoval výcvik velitelů praporů na Infanterieschule Döberitz a byl jmenován velitelem II. Bataillonu, SS-Regiment Der Führer. V polském a francouzském tažení byl velitelem I. Abteilung, SS-Artillerie-Regiment 5. 30.1.1941 byl povýšen do hodnosti SS-Standartenführer. Na začátku tažení do Sovětského svazu byl Gille velitelem předvoje SS-Division Wiking. 1.10.1941 byl za své výkony povýšen do hodnosti SS-Oberführer. Po obsazení Kubáně byl 8.10.1941 vyznamenán Rytířským křížem a krátce nato jmenován do funkce Korps-Artillerie-Führer. 1.12.1942 byl povýšen do hodnosti SS-Brigadeführer a 1.5.1943 převzal Gille velení SS-Division Wiking. Za úspěchy své divize v boji u Charkova byl Gille 1.11.1943 vyznamenán Dubovými listy a 9.11.1943 povýšen do hodnosti SS-Gruppenführer. Po obklíčení v kotli u Čerkass od 29.1.1944 vyvedl Gille svoji SS-Panzer-Division Wiking z obklíčení. Během ústupu z kotle padl jeho velitel General Stemmermann a Gille převzal velení. Za své výkony byl 20.2.1944 vyznamenán Meči. SS-Panzer-Division Wiking byla stažena do Německa k odpočinku a doplnění. Gille byl poslán Hitlerem do Kovle. Město bylo obklíčeno Rusy a Gille měl zorganizovat obklíčené jednotky. Gille držel Kovel 22 dnů, než německé jednotky (mezi nimi i SS-Panzer-Division Wiking) otevřely na 48 hodin průchozí koridor a Gille mohl jednotky evakuovat. Za to byl Gille 19.4.1944 vyznamenán Brillianty. V srpnu 1944 převzal velení IV. SS-Panzerkorps a 9.11.1944 byl povýšen do hodnosti SS-Obergruppenführer. Na konci války padl Gille do amerického zajetí, odkud byl propuštěn v 21.5.1948.
Vyhledávání
Dnešní den v historii
22.listopadu 1679 – Petiční akce nevolníků Frýdlantského panství. Vzbouření nevolníci se obrátili na císaře Leopolda I. se stížnostmi na pobělohorskou vrchnost. Špatné zacházení vrchnosti, přehnaná robota a mor, který zasáhl Čechy v letech 1679 – 1680 způsobily značnou bídu a tedy i nespokojenost poddaných, která se nejprve projevovala petičními akcemi, jako byla ta frýdlantská, ale později přerostla v ozbrojený boj. Leopold I., který pobýval v Praze, kam se uchýlil před morem, jenž zachvátil Vídeň, na četné nepokoje reagoval mandátem, který zakazoval posílat petice císaři, rušil všechna privilegia poddaných daná před rokem 1618 a sliboval, že proti dalšímu srocování zasáhne vojsko. Když se i přes vojenské potírání dalších nepokojů poddaní stále bouřili, vydal Leopold I. 28.6. 1680 robotní patent, který robotu omezoval.
Poslední komentáře
