Přihlášení
Spřátelené weby
ARMÁDY A HISTORIE
Kurt von Gottberg
SS-Obergruppenführer und General der Waffen SS
11.2.1896, Preußisch-Wilten / Ostpreußen
31.5.1945, Leutznoft, sebevražda
NSDAP-Nr.: 948.753
SS-Nr.: 45.923
SS-Obergruppenführer und General der Waffen-SS und Polizei: 30.6.1944
SS-Gruppenführer und Generalleutnant der Polizei: 15.7.1943
SS-Brigadeführer und Generalmajor der Polizei: 20.4.1942
SS-Obersturmbannführer d.R.: 1.12.1940
SS-Oberführer: 30.1.1939
SS-Standartenführer: 9.11.1937
SS-Obersturmbannführer: 25.3.1934
SS-Sturmbannführer: 30.1.1934
SS-Sturmhauptführer: 20.19.1933
SS-Sturmführer: 6.11.1933
SS-Obertruppeführer: 20.10.1933
SS-Truppführer: 25.4.1933
SS-Scharführer: 1.4.1933
Zastupující velitel Ersatzheeres (Záložní armády). Přidělen štábu pro organizaci posil pro frontu u Heeresgruppe Nordwest: 12.1944 - 8.5.1945
Velitel XII. SS-Armee-Korps: 7.8.1944 - 18.10.1944 (velení ukončeno pro nemoc)
Generalkommissar Weißruthenien (Minsk): 22.9.1943 - 7.8.1944
HSSPF Rußland-Mitte und Weißruthenien (Minsk): 5.7.1943 - 7.8.1944
SSPF Minsk: 27. 7.1942 - 22.9.1943
Náčelník Amt III (Schulungsamt), SS-Hauptamt: 1.1941 - 7.1942
SS-Hauptamt: 10.1940 - 7.1942
1914 Železný kříž II. třídy
1914 Železný kříž I. třídy
Kříž cti 1914-1918
Rytířský kříž: 30.5.1944, velitel Kampfgruppe von Gottberg / Heeresgruppe Mitte
Spona k Železnému kříži II. třídy: 6.12.1942
Spona k Železnému kříži I. třídy: 20.2.1943
Německý kříž ve zlatě: 7.8.1943
SS čestný prsten
SS čestný meč
Kříž za zásluhy I. třídy s meči
Kříž za zásluhy II. třídy s meči
Odznak za boj proti partyzánům, stříbrný
Pamětní medaile na 1.10.1938
Spona Pražský hrad
Služební odznak NSDAP, bronzový
SS služební odznak
Curt von Gottberg sloužil v 1. světové válce a získal Železný kříž. Po válce nastoupil k policii. Později vstoupil do SS-Verfügungstruppe. Při službě u této jednotky ztratil ruku při nehodě, kterou následoval výbuch. Toto zranění ho přesto nedonutilo odstoupit ze služby. V roce 1942 již sloužil v Rusku. V roce 1944 se stal velitelem Kampfgruppe von Gottberg, Armee Gruppe Mitte. Ta byla složena z jednotek Waffen-SS a policie. Tato jednotka bojovala v ústupových bojích proti sovětské armádě. Na konci války spáchal v Leutznoftu sebevraždu.
Vyhledávání
Dnešní den v historii
22.listopadu 1679 – Petiční akce nevolníků Frýdlantského panství. Vzbouření nevolníci se obrátili na císaře Leopolda I. se stížnostmi na pobělohorskou vrchnost. Špatné zacházení vrchnosti, přehnaná robota a mor, který zasáhl Čechy v letech 1679 – 1680 způsobily značnou bídu a tedy i nespokojenost poddaných, která se nejprve projevovala petičními akcemi, jako byla ta frýdlantská, ale později přerostla v ozbrojený boj. Leopold I., který pobýval v Praze, kam se uchýlil před morem, jenž zachvátil Vídeň, na četné nepokoje reagoval mandátem, který zakazoval posílat petice císaři, rušil všechna privilegia poddaných daná před rokem 1618 a sliboval, že proti dalšímu srocování zasáhne vojsko. Když se i přes vojenské potírání dalších nepokojů poddaní stále bouřili, vydal Leopold I. 28.6. 1680 robotní patent, který robotu omezoval.
Poslední komentáře
