Přihlášení
Spřátelené weby
ARMÁDY A HISTORIE
Heinrich Gottke
SS-Oberscharführer
7.7.1921, Flensburg / Schleswig-Holstein
12.8.1998, Wolfsburg
Železný kříž II. třídy: 20.7.1941
Železný kříž I. třídy: 14.12.1944
Rytířský kříž: 17.12.1944, SS-Unterscharführer, předsunutý pozorovatel 3./ SS-Flak-Abteilung 17 / 17.SS-Panzer Grenadier Division Götz von Berlichingen / XIII. SS-Armee-Korps / Heeresgruppe West
Odznak za zranění - černý
Medaile za zimní tažení na východní frontě 1941-42
Krymský štít
Heinrich Gottke se narodil 7.7.1921 ve Flensburgu a 28.2.1940 byl povolán k SS-Pionier-Bataillon a 9.4.1940 byl zařazen do 3. Kompanie, Ersatz-Bataillon, Leibstandarte SS Adolf Hitler. 30.8.1940 až 10.4.1942 patřil k 6. Batterie (Flak), II. Abteilung, Artillerie-Regiment Leibstandarte Adolf Hitler. 30.3.1942 až 31.8.1942 byl u SS-Flak-Ersatz-Abteilung v Arolsenu a 1.9.1942 byl zařazen k Stab-Batterie, SS-Flak-Abteilung 3 Totenkopf, kterému velel SS-Sturmbannführer Otto Kron. 11.6.1943 až 19.12.1943 sloužil u SS-Flak-Ausbildungs- und Ersatz-Regiment v Mnichově a 20.12.1943 byl převelen k 3. Batterie, SS-Flak-Abteilung 17 Götz von Berlichingen, kde sloužil od 1.7.1944 jako důstojník pro řízení palby a předsunutý pozorovatel. 18.9.1944 byl zraněn a brzy se stal v baterii velitelem čety. 27.12.1944 obdržel SS-Unterscharführer v jednotce, která patřila XIII. SS-Armeekorps, Rytířský kříž za následující akci. Poté, co nepřítel 13. a 14.12.1944 obešel ze severozápadu a jihozápadu Habkirchen, chtěl obsadit důležitou výšinu 335. 15.12.1944 dopoledne zaútočil na výšinu v síle praporu, podporován 8 tanky. Gottke, nasazený jako předsunutý pozorovatel na výšině, přivolal palbu své jednotky a nepřítel ustoupil. Také druhý útok takto odrazil. Během třetího útoku se nepřítel dostal až k jeho pozici a tak on přivolal palbu na prostor kolem této pozice, kterou neopustil a tak byl odražen i třetí útok. Po válce vstoupil do Bundeswehru, penzionován byl 25.12.1969. Heinrich Gottke zemřel 12.8.1998 ve Wolfsburgu.
Vyhledávání
Dnešní den v historii
22.listopadu 1679 – Petiční akce nevolníků Frýdlantského panství. Vzbouření nevolníci se obrátili na císaře Leopolda I. se stížnostmi na pobělohorskou vrchnost. Špatné zacházení vrchnosti, přehnaná robota a mor, který zasáhl Čechy v letech 1679 – 1680 způsobily značnou bídu a tedy i nespokojenost poddaných, která se nejprve projevovala petičními akcemi, jako byla ta frýdlantská, ale později přerostla v ozbrojený boj. Leopold I., který pobýval v Praze, kam se uchýlil před morem, jenž zachvátil Vídeň, na četné nepokoje reagoval mandátem, který zakazoval posílat petice císaři, rušil všechna privilegia poddaných daná před rokem 1618 a sliboval, že proti dalšímu srocování zasáhne vojsko. Když se i přes vojenské potírání dalších nepokojů poddaní stále bouřili, vydal Leopold I. 28.6. 1680 robotní patent, který robotu omezoval.
Poslední komentáře
