Přihlášení
Spřátelené weby
ARMÁDY A HISTORIE
Viktor Gräbner
SS-Hauptsturmführer der Reserve
24.5.1914, Lipsko
18.9.1944, Arnhem, zabit v boji
Rytířský kříž: 23.8.1944, velitel SS-Panzer Aufklärung Abteilung 9 / 9. SS-Panzer Division Hohenstaufen / II. SS-Panzer Korps / Heeresgruppe B
Německý kříž ve zlatě: 13.5.1942
Železný kříž I. třídy: 7.7.1940
Železný kříž II. třídy: 19.5.1940
Gräbner byl velitelem Aufklärungs Battalion 9, 9. SS Panzer Division Hohenstaufen, když byl vyznamenán 23.8.1944 Rytířským křížem za boje během ústupu z Normandie. Předávací ceremoniál probíhal v Hoenderloo v Holandsku a Rytířský kříž mu zavěsil kolem krku SS-Obersturmbannführer Walther Harzer. Za 24 hodin však Gräbner padl v boji s výsadkáři z britské 1. Airborne Division když vedl útok k vytlačení britských jednotek z mostu v Arnhemu. Útok je zachycen ve filmu "A Bridge too Far" a Gräbner zde vedl útok z německého polopásového transportéru, ale ve skutečnosti vedl útok v ukořistěném britském Humberu. Byl velmi populární, "vždy první v útoku", poznamenal náčelník štábu 9. SS Division. Je pohřben na Válečném hřbitově v Ysselsteynu, Holandsko.
Vyhledávání
Dnešní den v historii
22.listopadu 1679 – Petiční akce nevolníků Frýdlantského panství. Vzbouření nevolníci se obrátili na císaře Leopolda I. se stížnostmi na pobělohorskou vrchnost. Špatné zacházení vrchnosti, přehnaná robota a mor, který zasáhl Čechy v letech 1679 – 1680 způsobily značnou bídu a tedy i nespokojenost poddaných, která se nejprve projevovala petičními akcemi, jako byla ta frýdlantská, ale později přerostla v ozbrojený boj. Leopold I., který pobýval v Praze, kam se uchýlil před morem, jenž zachvátil Vídeň, na četné nepokoje reagoval mandátem, který zakazoval posílat petice císaři, rušil všechna privilegia poddaných daná před rokem 1618 a sliboval, že proti dalšímu srocování zasáhne vojsko. Když se i přes vojenské potírání dalších nepokojů poddaní stále bouřili, vydal Leopold I. 28.6. 1680 robotní patent, který robotu omezoval.