Přihlášení
Spřátelené weby
ARMÁDY A HISTORIE
Otto Günsche
SS-Sturmbannführer
24.9.1917, Jena
2.10.2003, Lohmar
Železný kříž II. třídy
Železný kříž I. třídy
Kříž za zásluhy II. třídy s meči
Odznak za zranění černý
Medaile za 4 roky ve službě
Zlatý čestný odznak Hitlerjugend
Pamětní medaile 13.3.1938
Pamětní medaile 1.10.1938 se Sponou Pražský hrad
Pamětní medaile Memel
Spona za boj zblízka
Útočný odznak pěchoty
Po skončení školy vstoupil Otto Günsche jako 16-letý do Leibstandarte Adolf Hitler. 1.5.1936 vstoupil Günsche SS Begleit-Kommanda, tato jednotka byla určena k ochraně Adolfa Hitlera. V letech 1940-1941 byl ordonančním důstojníkem SS. Následoval výcvik v SS-Junkerschule Bad Tölz a frontové nasazení u Waffen-SS. V lednu 1943 byl přidělen jako osobní adjutant Fritze Dargese do srpna tohoto roku, poté se vrátil do aktivní služby na frontě. 6.2.1944 se stal oficiálním osobním adjutantem Adolfa Hitlera. 20.7. byl SS-Hauptsturmführer Otto Günsche při atentátu na Hitlera lehce zraněn. V lednu 1945 doprovázel Adolfa Hitlera do berlínského vůdcovského bunkru a byl při Hitlerově poslední návštěvě fronty na počátku března 1945 na Odře. Jeho poslední službou byl spálení těl Hitlera a Evy Braunové. Pokusil se uprchnout z Berlína, ale byl zajat Rusy. Byl uvězněn na 10 let. Až do své smrti zůstal Otto Günsche věrný Hitlerovu odkazu.
Vyhledávání
Dnešní den v historii
22.listopadu 1679 – Petiční akce nevolníků Frýdlantského panství. Vzbouření nevolníci se obrátili na císaře Leopolda I. se stížnostmi na pobělohorskou vrchnost. Špatné zacházení vrchnosti, přehnaná robota a mor, který zasáhl Čechy v letech 1679 – 1680 způsobily značnou bídu a tedy i nespokojenost poddaných, která se nejprve projevovala petičními akcemi, jako byla ta frýdlantská, ale později přerostla v ozbrojený boj. Leopold I., který pobýval v Praze, kam se uchýlil před morem, jenž zachvátil Vídeň, na četné nepokoje reagoval mandátem, který zakazoval posílat petice císaři, rušil všechna privilegia poddaných daná před rokem 1618 a sliboval, že proti dalšímu srocování zasáhne vojsko. Když se i přes vojenské potírání dalších nepokojů poddaní stále bouřili, vydal Leopold I. 28.6. 1680 robotní patent, který robotu omezoval.
Poslední komentáře
