Přihlášení
Spřátelené weby
ARMÁDY A HISTORIE
Karl-Heinz Gustavsson
SS-Hauptsturmführer
10.2.1915
Železný kříž II. třídy
Železný kříž I. třídy
Rytířský kříž: 3.3.1945
Kříž za zásluhy s meči
Spona za boj zblízka stříbrná
Útočný odznak pěchoty stříbrný
Medaile za zimní tažení v Rusku 1941-1942
Odznak za zranění stříbrný
Gustavsson vstoupil do řad policie v Hamburku v roce 1934. V záží 1939 byl převelen do Waffen-SS. Zúčastnil se bojů v Polsku. Stal se velitelem 2. SS Brigade v Rusku. V roce 1943 se stal velitelem baterie u SS-Sturmbrigade Langemarck. V roce 1944 byl přidělen k 2. SS Panzer Division Das Reich. Během ofenzívy v Ardenách velel Kampfgruppe a blokoval postupující americké tanky. Zničil 13 tanků. Za tuto akci byl vyznamenán Rytířským křížem.
Vyhledávání
Dnešní den v historii
22.listopadu 1679 – Petiční akce nevolníků Frýdlantského panství. Vzbouření nevolníci se obrátili na císaře Leopolda I. se stížnostmi na pobělohorskou vrchnost. Špatné zacházení vrchnosti, přehnaná robota a mor, který zasáhl Čechy v letech 1679 – 1680 způsobily značnou bídu a tedy i nespokojenost poddaných, která se nejprve projevovala petičními akcemi, jako byla ta frýdlantská, ale později přerostla v ozbrojený boj. Leopold I., který pobýval v Praze, kam se uchýlil před morem, jenž zachvátil Vídeň, na četné nepokoje reagoval mandátem, který zakazoval posílat petice císaři, rušil všechna privilegia poddaných daná před rokem 1618 a sliboval, že proti dalšímu srocování zasáhne vojsko. Když se i přes vojenské potírání dalších nepokojů poddaní stále bouřili, vydal Leopold I. 28.6. 1680 robotní patent, který robotu omezoval.