ARMÁDY A HISTORIE

Hans Hauser

SS-Sturmbannführer und Major der Schupo

31.1.1916, Innsbruck

SS-Sturmbannführer und Major der Schupo: 9.11.1944
SS-Hauptsturmführer
Hauptmann: 20.4.1942
přesunut do Heer jako Oberleutnant: 1.3.1942
Oberleutnant der Schupo: 30.1.1940
SS-Untersturmführer

Rytířský kříž : 6.5.1945, velitel Kampfgruppe Hauser / 2. SS-Panzer Division Das Reich / 6. Panzer Armee
Železný kříž I. třídy: 2.10.1944
Železný kříž II. třídy: 17.2.1943
Válečný kříž za zásluhy II. třídy s meči
Spona za boj zblízka stříbrná a bronzová
Útočný odznak pěchoty stříbrný
Odznak za zranění stříbrný
Pamětní medaile 1.10.1938
Pamětní medaile 13.3.1938

Hans Hauser se narodil 31.1.1916 v Insbrucku v Tyrolsku. Zde navštěvoval v letech 1922 až 1935 lidovou a reální školu. 1.4.1934 vstoupil jako 18-letý do 8. Kompanie, SS-Standarte Deutschland v Mnichově. Od 1.4.1937 do března 1938 se zúčastnil velitelského výcvikového kurzu v Junkerschule Braunschweig, byl ve Vídni povýšen na SS-Untersturmführera a jako Leutnant převelen k Schutzpolizei do Mannheimu. Nakonec se zúčastnil od května 1938 do srpna 1939 2. a 3. výcvikového kurzu pro policejní důstojníky na Polizeischule Fürstenfeldbruck. Zde velel četě v Polizei-Bataillon Heidenheim. 30.1.1940 byl Hauser povýšen do hodnosti Oberleutnant der Schutzpolizei a převzal 30.9.1940 Einsatzkompanie u Schutzpolizei Mannheim. Od 1.10.1940 absolvoval Hauser nejdříve 1. koloniální výcvikový kurz pro policejní důstojníky na Orientálním institutu University Frankfurt am Main a poté 2. koloniálního výcvikového kurzu na Polizei-Kolonialschule v Berlin-Oranienburg. Mezi oběma kurzy byl osm měsíců velitelem Einsatzkompanie a adjutantem u Abschnittskommandeur Nord (Standort Mannheim).

1.3.1942 byl převzat do Heer jako Oberleutnant, kde byl nejdříve zástupcem a od dubna 1942 velitelem Feldgendarmerie Truppe 498b (mot.) v Catanii na Sicílii, poté v Tripolisu a Benghází v Libyi u Deutsche Afrika-Korps. 20.4.1943 byl povýšen na Hauptmanna. 1.10.1942 se Hauser vrátil zpět do vlasti, zde byl generálem Wünnenbergem povolán do SS-Polizei Division. Obdržel hodnost SS-Hauptsturmführer. V divizi převzal 2. Kompanie, I. Bataillon (mot.), SS-Polizei-Schützen Regiment 3, který byl nově ustaven v Debici v Polsku. Od 8.2.1943 byla jednotka nasazena na severním úseku fronty před Leningradem v těžkých obranných bojích  a zamezila u Sablina průlomu nepřítele. Zde Hauser obdržel 17.2.1943 Železný kříž II. třídy. V létě byl Hauser jmenován velitelem II. Bataillonu, Kampfgruppe SS-Polizeidivision, která byla v listopadu přidělena k Luftwaffe-Feld Division v kotli Oranienbaum. Od ledna 1944 bojoval Bataillon Hauser mezi jednotkami Heer jako pohotovostní jednotka u Babina. Dále se Hauser zúčastnil obranných bojů od Volchova přes Lugu, Oredeš, Pleskau až k postavení Panther-Stellung. Přitom fungoval Bataillon Hauser většinou jako zadní voj. 10.3.1944 byl Hauser těžce zraněn a byl po vyléčení v červnu 1944 zařazen ke Kampfgruppe SS-Polizeidivision. Byl poté jmenován velitelem Rekrutendepot Kurland a 9.11.1944 povýšen do hodnosti SS-Sturmbannführer und Major der Schutzpolizei. Zde obdržel 2.10.1944 Železný kříž I. třídy. 21.1.1945 se stal velitelem Kampfgruppe Kurmark u Meseritz/Posen v těžkých obranných bojích. Následovaly ústupové boje do Gubenu. 10.3. byl přidělen jako velitel pluku k 13. SS-Division Handschar, díky intervenci SS-Obergruppenführera Steinera. Tak převzal Hauser 2.4. Kampfgruppe složenou z uzdravených a dovolenkářů. Tato Kampfgruppe byla nasazena u Münchedorfu jižně od Vídně a držela město tak dlouho, dokud 2. SS-Division Das Reich ustavila frontu. Zbytek Kampfgruppe byl začleněn do Regiment Der Führer a Hauser převzal velení I. Bataillonu. Následovaly ústupové boje k Florisdorfskému mostu a 29.4. urychlený přesun pluku do prostoru jižně od Drážďan. Tam odrazil útok 4. polské tankové divize. 5.5. byl pluk přesunut k potlačení povstání v Praze a Hauser obdržel 6.5.1945 Rytířský kříž. Poslední akcí pluku byl průlom z Prahy k americkým liniím u Rokycan. Hans Hauser zemřel 21.11.2001 v Gaggenau.