Přihlášení
Spřátelené weby
ARMÁDY A HISTORIE
Fritz Henke
SS-Untersturmführer
6.1.1921, Welsede bei Rinteln a.d. Weser
15.11.1999, Moisburg
Rytířský kříž: 12.2.1944
Železný kříž I. třídy: 13.7.1943
Železný kříž II. třídy: 5.12.1941
Medaile za tažení na východní frontě
Tankový bojový odznak
Odznak za zranění, černý
Fritz Henke se narodil 21.6.1921 ve Welsede bei Hessisch-Oldendorf/Weser, Kreis Grafschaft Schauburg v Niedersachsen. 4.9.1939 se přihlásil jako dobrovolník k 2. Ersatzkompanie, SS-Regiment Germania v Hamburg-Langenhorn, kde prodělal základní výcvik. Poté byl nasazen k 2. Ersatzkompanie, SS-Nachrichten Abteilung v Unně/Westfalen, kde v květnu 1940 prodělal spojařský výcvik. Nato přišel jako spojař k SS-Sturmgeschützbatterie, Leibstandarte SS Adolf Hitler, se kterou se zúčastnil tažení na Balkáně. Od začátku tažení v Rusku byla také jeho baterie v poli. 1.10.1941 byl povýšen na SS-Rottenführera a 1.8.1942 na SS-Untersturmführera. Po přestavbě Batterie na Sturmgeschütz-Abteilung se Henke stal velitelem čety. Při těžkých bojích o Žitomir kryl při setmění ústup vlastních granátníků, když se svojí četou čelil nepřátelské pěchotě. K tomuto dni zničil Henke 21 tanků a 11 samohybných děl. Za vynikající výkony v bojích o Žitomir obdržel Fritz Henke 12.2.1944 Rytířský kříž jako SS-Oberscharführer a velitel čety v 3. Batterie, SS-Sturmgeschütz-Abteilung 1 Leibstandarte SS Adolf Hitler. 9.11.1943 byl povýšen na SS-Hauptscharführera. Do konce války byl jen jednou zraněn a 20.4.1945 byl povýšen na SS-Untersturmführera, než padnul do zajetí. Fritz Henke zemřel 15.11.1999 v Moisburgu.
Vyhledávání
Dnešní den v historii
22.listopadu 1679 – Petiční akce nevolníků Frýdlantského panství. Vzbouření nevolníci se obrátili na císaře Leopolda I. se stížnostmi na pobělohorskou vrchnost. Špatné zacházení vrchnosti, přehnaná robota a mor, který zasáhl Čechy v letech 1679 – 1680 způsobily značnou bídu a tedy i nespokojenost poddaných, která se nejprve projevovala petičními akcemi, jako byla ta frýdlantská, ale později přerostla v ozbrojený boj. Leopold I., který pobýval v Praze, kam se uchýlil před morem, jenž zachvátil Vídeň, na četné nepokoje reagoval mandátem, který zakazoval posílat petice císaři, rušil všechna privilegia poddaných daná před rokem 1618 a sliboval, že proti dalšímu srocování zasáhne vojsko. Když se i přes vojenské potírání dalších nepokojů poddaní stále bouřili, vydal Leopold I. 28.6. 1680 robotní patent, který robotu omezoval.
Poslední komentáře
