Přihlášení
Spřátelené weby
ARMÁDY A HISTORIE
Bruno Hinz
SS-Hauptsturmführer
25.8.1915, Petersdorf, Grafschaft Hohenstein, Sachsen
28.2.1968, München, Bayern
Rytířský kříž: 2.12.1943, SS-Untersturmführer, velitel 2. Kompanie, SS-Panzer Grenadier Regiment 10, 5. SS-Panzer Division Wiking
Dubové listy (559.): 23.8.1944, SS-Hauptsturmführer, velitel Kompanie a Kampfgruppe der 17. SS-Panzer Grenadier Division Götz von Berlichingen
Německý kříž ve zlatě: 15.4.1943, Untersturmführer
Železný kříž I. třídy: 2.12.1941
Železný kříž II. třídy: 16.6.1940
Spona za boj zblízka zlatá
Odznak za zranění zlatý
Medaile za východní frontu
Pamětní medaile 1.10.1938
Pamětní medaile 13.3.1938
Bruno Hinz vstoupil 1.10.1936 k 10./SS-Standarte Deutschland v Mnichově. S touto jednotkou byl nasazen při obsazení Rakouska a Sudet. Během tažení ve Francii byl v květnu 1940 těžce zraněn. 21.9.1940 byl povýšen do hodnosti SS-Unterscharführer. Od prosince 1940 do března 1941 byl po vyléčení přidělen k SS-Ersatzbataillon Deutschland. Zároveň navštěvoval SS-Junkerschule Braunschweig. Po šesti měsících byl jako SS-Scharführer převelen k SS-Regiment Wiking. 30.1.1942 byl povýšen do hodnosti SS-Untersturmführer. Stal se velitelem 2./SS-Panzer-Grenadier-Regiment Westland a 17.4.1943 byl vyznamenán Německým křížem ve zlatě. V září 1943 se se svojí rotou dostal na mostu přes Dněpr do boje zblízka s útočícími Rusy. Během tohoto boje utrpěl Bruno Hinz životu nebezpečné zranění a po návratu do Německa byl čtyřikrát operován. Ještě v lazaretu byl 9.11.1943 povýšen na SS-Obersturmführera 2.12.1943 obdržel Rytířský kříž. Po půl roce v lazaretu se v únoru 1944 vrátil zpět k jednotce a převzal 2. Kompanie, SS-Panzer-Grenadier-Regiment 38. Když byla jeho Kompanie během těžkých bojů v Normandii u St. Lô odříznuta, vrátil se se svými muži zpět přes nepřátelské linie. Za to obdržel 23.8.1944 jako SS-Obersturmführer Dubové listy. Poté byl převelen do SS-Junkerschule Bad Tölz. Zde byl povýšen 9.11.1944 na SS-Hauptsturmführera. 20.1.1945 se vrátil jako velitel praporu k 17. SS-Panzer-Grenadier-Division.
Vyhledávání
Dnešní den v historii
22.listopadu 1679 – Petiční akce nevolníků Frýdlantského panství. Vzbouření nevolníci se obrátili na císaře Leopolda I. se stížnostmi na pobělohorskou vrchnost. Špatné zacházení vrchnosti, přehnaná robota a mor, který zasáhl Čechy v letech 1679 – 1680 způsobily značnou bídu a tedy i nespokojenost poddaných, která se nejprve projevovala petičními akcemi, jako byla ta frýdlantská, ale později přerostla v ozbrojený boj. Leopold I., který pobýval v Praze, kam se uchýlil před morem, jenž zachvátil Vídeň, na četné nepokoje reagoval mandátem, který zakazoval posílat petice císaři, rušil všechna privilegia poddaných daná před rokem 1618 a sliboval, že proti dalšímu srocování zasáhne vojsko. Když se i přes vojenské potírání dalších nepokojů poddaní stále bouřili, vydal Leopold I. 28.6. 1680 robotní patent, který robotu omezoval.
Poslední komentáře
