Přihlášení
Spřátelené weby
ARMÁDY A HISTORIE
Ludwig Hoffmann
SS-Hauptsturmführer der Reserve
21.5.1908, Gross-Rosseln / Saarland
10.2.1999, Saarbrücken
Rytířský kříž: 9.5.1945, velitel III./SS-Panzer Grenadier Regiment 23 Norge, 11. SS-Freiwilligen Panzer Grenadier Division Nederland, III.(Germ.) SS-Panzer Korps
Železný kříž II. třídy
Železný kříž I. třídy
Odznak za zranění černý
Útočný odznak pěchoty bronzový
Medaile za východní frontu
Ludwig Hoffmann se narodil 21.3.1908 v Großrosselnu, Kreis Saarbrücken. 1.3.1939 se dobrovolně přihlásil k Waffen-SS a po výcviku v Junkerschule Bad Tölz, byl povýšen 20.4.1941 do hodnosti SS-Untersturmführer, 21.6.1941 SS-Obersturmführer a 9.11.1943 SS-Hauptsturmführer. Po tažení ve Francii byl na Východě nasazen u 3. SS-Division Totenkopf do konce roku 1943, od roku 1944 byl velitelem roty v 9. SS-Division Hohenstaufen a ve stejném roce se stal velitelem III. Bataillon, SS-Panzer-Grenadier-Regiment 23 Norge, 11. SS-Division Nordland. Při ústupových bojích v Kurlandsku, Pomořanech a o Berlín prokázal vždy Ludwig Hoffmann vynikající výkony a za to obdržel 9.5.1945, jako poslední voják Wehrmacht, Rytířský kříž. Bez toho, aby se dozvěděl o udělení tohoto vyznamenání, upadl do ruského zajetí, ze kterého se vrátil v listopadu 1949. Teprve v roce 1952 se dozvěděl, že je nositelem tohoto vyznamenání. Ludwig Hoffmann zemřel 10.2.1999 v Saarbrückenu.
Vyhledávání
Dnešní den v historii
22.listopadu 1679 – Petiční akce nevolníků Frýdlantského panství. Vzbouření nevolníci se obrátili na císaře Leopolda I. se stížnostmi na pobělohorskou vrchnost. Špatné zacházení vrchnosti, přehnaná robota a mor, který zasáhl Čechy v letech 1679 – 1680 způsobily značnou bídu a tedy i nespokojenost poddaných, která se nejprve projevovala petičními akcemi, jako byla ta frýdlantská, ale později přerostla v ozbrojený boj. Leopold I., který pobýval v Praze, kam se uchýlil před morem, jenž zachvátil Vídeň, na četné nepokoje reagoval mandátem, který zakazoval posílat petice císaři, rušil všechna privilegia poddaných daná před rokem 1618 a sliboval, že proti dalšímu srocování zasáhne vojsko. Když se i přes vojenské potírání dalších nepokojů poddaní stále bouřili, vydal Leopold I. 28.6. 1680 robotní patent, který robotu omezoval.
Poslední komentáře
