Přihlášení
Spřátelené weby
ARMÁDY A HISTORIE
Friedrich Holzer
SS-Obersturmbannführer
13.5.1912, Waldweg, Rakousko
9.11.1984
Železný kříž II. třídy spona: 25.7.1940
Železný kříž II. třídy spona: 28.7.1940
Německý kříž ve zlatě: 28.2.1942
Rytířský kříž: 10.12. 1943, SS-Haupsturmführer, velitel 2. Kompanie / SS-Panzer Regiment 2 / 2. SS-Panzer Division Das Reich
Friedrich Holzer vstoupil k 11. Standarde SS v roce 1934 a zůstal zde do října 1936, kdy vstoupil do Regiment Germanie. Byl zařazen do SS-Junkerschule Braunschweig a graduoval v roce 1939 a brzy poté byl zařazen do Regiment Der Führer jako velitel čety u 3. Komapnie. Zůstal zde do května 1939, kdy byl převelen do stejné pozice k 11. Kompanie. Poté byl ordonančním důstojníkem a byl převelen k 7. Kompanie. Na konci roku 1941 se stal velitelem 7. Kompanie a později plukovním adjutantem pod Ottou Kummem v lednu 1942. Holzer byl vyznamenán za statečnost u Der Führer Německým křížem ve zlatě za akce v okolí Rževa v únoru 1942. Po bojích v zimě 1942 byl Holzer převelen do Panzer Regiment a později se stal velitelem 2. Kompanie. Byl vyznamenán Rytířským křížem za boje u Nikolajevky. V roce 1944 převzal Holzer velení Panzer-Ausbildungs-und Ersatz-Regiment, který se stal Panzer Regiment Holzer v SS-Panzer-Brigade Westfalen a tomu velel do konce války.
Vyhledávání
Dnešní den v historii
22.listopadu 1679 – Petiční akce nevolníků Frýdlantského panství. Vzbouření nevolníci se obrátili na císaře Leopolda I. se stížnostmi na pobělohorskou vrchnost. Špatné zacházení vrchnosti, přehnaná robota a mor, který zasáhl Čechy v letech 1679 – 1680 způsobily značnou bídu a tedy i nespokojenost poddaných, která se nejprve projevovala petičními akcemi, jako byla ta frýdlantská, ale později přerostla v ozbrojený boj. Leopold I., který pobýval v Praze, kam se uchýlil před morem, jenž zachvátil Vídeň, na četné nepokoje reagoval mandátem, který zakazoval posílat petice císaři, rušil všechna privilegia poddaných daná před rokem 1618 a sliboval, že proti dalšímu srocování zasáhne vojsko. Když se i přes vojenské potírání dalších nepokojů poddaní stále bouřili, vydal Leopold I. 28.6. 1680 robotní patent, který robotu omezoval.