Přihlášení
Spřátelené weby
ARMÁDY A HISTORIE
Fritz Christen
SS-Unterscharführer
29.6.1921, Wrendenhagen / Mecklenburg
23.9.1995, Neusorg
1939 Železný kříž II. třídy: 20.7.1941
1914 Železný kříž I. třídy: 24.9.1941
Rytířský kříž: 20.10.1941
Fritz Christen se narodil 29.6.1921 ve Wredenhagenu, okres Waren v Meklenbursku, jako syn lesníka Wilhelma Christena. V květnu 1940 vstoupil jako dobrovolník do Waffen-SS. Po základním výcviku přišel do 2. Kompanie, SS-Panzerjäger Abteilung, SS-Totenkopf Division. 20.7.1941 obdržel Železný kříž II. třídy a 24.9.1941 I. třídy. Během bojů u Lužna 24.9. až 29.9.1941 v prostoru Heeresgruppe Nord obdržel Rytířský kříž. Christen jej obdržel 20.10.1941 a byl prvním příslušníkem mužstva Waffen-SS, který obdržel Rytířský kříž. Ruský útok byl veden především tanky T-34, proti kterým byla německá protitanková obrana standardní zbraní 37 mm PaK neúčinná. Panzerjäger Abteilung Totenkopf-Division měl jen malý počet 50 mm PaK, které mohly T-34 do jisté míry čelit. Již první den ruské ofenzívy zničil Christen jako SS-Sturmmann 6 tanků v boji zblízka z 15 a zabránil tak průlomu. Nový útok příštího dne byl zahájen dělostřeleckou přípravou, při které byl Christen těžce zraněn, ale zůstal na svém místě. Zaměřovač děla byl zničen a on zaměřoval nepřátelské tanky přes hlaveň děla, zničil jich dalších 7 a přinutil nepřítele k ústupu. S tímto výkonem na ztraceném postu vstoupil SS-Sturmmann Christen do válečné historie jako "Die Pak von Dubrowka". Později byl povýšen do hodnosti SS-Oberscharführer u Lauenburgu. Fritz Christen zemřel 23.9.1995.
Vyhledávání
Dnešní den v historii
22.listopadu 1679 – Petiční akce nevolníků Frýdlantského panství. Vzbouření nevolníci se obrátili na císaře Leopolda I. se stížnostmi na pobělohorskou vrchnost. Špatné zacházení vrchnosti, přehnaná robota a mor, který zasáhl Čechy v letech 1679 – 1680 způsobily značnou bídu a tedy i nespokojenost poddaných, která se nejprve projevovala petičními akcemi, jako byla ta frýdlantská, ale později přerostla v ozbrojený boj. Leopold I., který pobýval v Praze, kam se uchýlil před morem, jenž zachvátil Vídeň, na četné nepokoje reagoval mandátem, který zakazoval posílat petice císaři, rušil všechna privilegia poddaných daná před rokem 1618 a sliboval, že proti dalšímu srocování zasáhne vojsko. Když se i přes vojenské potírání dalších nepokojů poddaní stále bouřili, vydal Leopold I. 28.6. 1680 robotní patent, který robotu omezoval.
Poslední komentáře
