Přihlášení
Spřátelené weby
ARMÁDY A HISTORIE
Egon Christophersen
SS-Unterscharführer
8.2.1919, Stroby / Seeland, Dánsko
15.1.1988, Stroby / Seeland, Dánsko
1939 Železný kříž II. třídy: 26.3.1943
1939 Železný kříž I. třídy: 12.6.1944
Rytířský kříž: 11.7.1944
Medaile za zimní tažení v Rusku 1941-1942
Christophersen byl dobrovolníkem u Waffen-SS. Stal se poddůstojníkem v 7. Kompanie, 24. SS-Panzergrenadier Regiment, 11. SS-Freiwilligen Panzergrenadier Division Nordland, III. (Germ.) SS Panzer Korps. Nordland bojovala proti Sovětům u Narvy. Od ledna do dubna 1944 odolávala řadě sovětských útoků. Za svůj hrdinský čin 12.6.1944 byl vyznamenán Rytířským křížem. Tento den převálcovaly silné sovětské útočné jednotky pozice držené členy 7./Danmark v jihovýchodní části narvské fronty a začaly tísnit zbytky 7./Danmark a II. Bataillon/Danmark. Svou vlastní iniciativou shromáždil SS-Unterscharführer Egon Christophersen všechny přeživší ze 7. Kompanie a vedl je do protiútoku k dobytí původních pozic roty. V boji muže proti muži s nepřátelskou přesilou Egon Christophersen a jeho muži obsadili staré pozice a stabilizovali frontu. Egon Christophersen byl okamžitě vyznamenán Železným křížem I. třídy svým velitelem praporu SS-Hauptsturmführer Hämelem a nominován na Rytířský kříž, který obdržel. Jen tři Dánové obdrželi Rytířský kříž, dalšími dvěma byli SS-Obersturmführer Soeren Kam a SS-Obersturmführer Johannes Helmers.
Vyhledávání
Dnešní den v historii
22.listopadu 1679 – Petiční akce nevolníků Frýdlantského panství. Vzbouření nevolníci se obrátili na císaře Leopolda I. se stížnostmi na pobělohorskou vrchnost. Špatné zacházení vrchnosti, přehnaná robota a mor, který zasáhl Čechy v letech 1679 – 1680 způsobily značnou bídu a tedy i nespokojenost poddaných, která se nejprve projevovala petičními akcemi, jako byla ta frýdlantská, ale později přerostla v ozbrojený boj. Leopold I., který pobýval v Praze, kam se uchýlil před morem, jenž zachvátil Vídeň, na četné nepokoje reagoval mandátem, který zakazoval posílat petice císaři, rušil všechna privilegia poddaných daná před rokem 1618 a sliboval, že proti dalšímu srocování zasáhne vojsko. Když se i přes vojenské potírání dalších nepokojů poddaní stále bouřili, vydal Leopold I. 28.6. 1680 robotní patent, který robotu omezoval.
Poslední komentáře
