Přihlášení
Spřátelené weby
ARMÁDY A HISTORIE
Hans Juchem
SS-Hauptsturmführer
4.6.1917, Köln
13.8.1943, Doněc, padnul v boji
Rytířský kříž: 12.9.1943, SS-Hauptsturmführer
Německý kříž ve zlatě: SS-Obersturmführer
Železný kříž I. třídy
Železný kříž II. třídy
Spona za boj zblízka, zlatá
Útočný odznak pěchoty, stříbrný
Medaile za tažení na východní frontě 1941-42
4.6.1917 se Hans Juchem narodil v Kölnu a v roce 1934 vstoupil jako 17-letý do řad SS Regiment Deutschland. V rámci SS Panzergrenadier Regiment Germania, Division Wiking prožil své první vojenské úspěchy, v letech 1941-42 na řece Mius a dále potom na Kavkaze. Jako držitel obou stupňů Železného kříže a Německého kříže ve zlatě převzal velení III. Bataillonu a obdržel jako jeden z prvních německých vojáků 10.8.1943 Sponu za boj zblízka ve zlatě. Bohužel se netěšil z tohoto vysokého vyznamenání dlouho. V řadách svých mužů padnul Hans Juchem 13.8.1943 při těžkých obranných bojích na Donci. Rytířský kříž obdržel posmrtně 12.9.1943 za své nasazení jako velitele praporu při těžkých bojích.
Vyhledávání
Dnešní den v historii
22.listopadu 1679 – Petiční akce nevolníků Frýdlantského panství. Vzbouření nevolníci se obrátili na císaře Leopolda I. se stížnostmi na pobělohorskou vrchnost. Špatné zacházení vrchnosti, přehnaná robota a mor, který zasáhl Čechy v letech 1679 – 1680 způsobily značnou bídu a tedy i nespokojenost poddaných, která se nejprve projevovala petičními akcemi, jako byla ta frýdlantská, ale později přerostla v ozbrojený boj. Leopold I., který pobýval v Praze, kam se uchýlil před morem, jenž zachvátil Vídeň, na četné nepokoje reagoval mandátem, který zakazoval posílat petice císaři, rušil všechna privilegia poddaných daná před rokem 1618 a sliboval, že proti dalšímu srocování zasáhne vojsko. Když se i přes vojenské potírání dalších nepokojů poddaní stále bouřili, vydal Leopold I. 28.6. 1680 robotní patent, který robotu omezoval.