Přihlášení
Spřátelené weby
ARMÁDY A HISTORIE
Richard Jungclaus
SS-Gruppenführer und Generalleutnant der Polizei / SS-Obersturmführer der Reserve
17.3.1905, Freiburg
14.4.1945, zabit v boji, Sadovice, Jugoslávie
NSDAP-Nr.: 305.661 (1930)
SS-Nr.: 7.368 (29.4.1931)
Degradován na SS-Obersturmführer der Reserve: 16.9.1944
SS-Gruppenführer und Generalleutnant der Polizei: 9.11.1943
Generalmajor der Polizei: 30.7.1943
SS-Brigadeführer: 20.4.1942
SS-Obersturmführer der Reserve: 8.1941
SS-Oberführer: 20.4.1941
SS-Untersturmführer der Reserve: 5.1940
SS-Oberscharführer der Reserve: 1.1940
SS-Standartenführer: 12.9.1937
SS-Obersturmbannführer: 9.11.1936
SS-Sturmbannführer: 20.4.1935
SS-Sturmhauptführer: 1.10.1932
SS-Sturmführer: 29.4.1931
7. SS-Freiwilligen Gebirgs Division Prinz Eugen: 1944 - 14.4.1945
Militärbefehlshaber (?) in Belgien-Nordfrankreich: 8.1944 - 16.9.1944
HSSPF Belgien-Nordfrankreich (Brusel): 1.8.1944 - 16.9.1944 (byl degradován za propuštění 600 politických vězňů)
SS poradce u vlámských SS: 4.1942 - 8.1944
SS poradce u holandských SS: 9.1941 - 4.1942
Stab SS-Oberabschnitt Nordwest: 30.1.1942
Regiment Westland, SS-Division Wiking: 6.1941 - 1.10.1941
11. a 4. SS-Totenkopf-Standarte: 5.1940 - 4.1941
SS-Junkerschule Braunschweig: 1.1940 - 5.1940
Führer SS-Abschnitt IV (Hannover): 30.11.1938 - 1.4.1942
Führer 12. SS-Standarte Niedersachsen (Hannover): 1.10.1937 - 14.11.1938
Adjutant náčelníka SS-Hauptamt: 6.1935 - 11.1937
Führer II. Sturmbann / 24. SS-Standarte (Oldenburg): 11.1934 - 6.1935
Führer 1. Sturm / I. / 17. SS-Standarte (Harburg-Wilhelmsburg): do 6.1934
NSDAP a SA: 1930
Kříž za zásluhy I. třídy s meči
Kříž za zásluhy II. třídy s meči
Železný kříž II. třídy
Kříž za zásluhy II. třídy
Služební odznak NSDAP stříbrný a bronzový
SS-služební odznak
SA-sportovní odznak zlatý
Říšský sportovní odznak bronzový
SS čestný meč
SS čestný prsten
Vyhledávání
Dnešní den v historii
22.listopadu 1679 – Petiční akce nevolníků Frýdlantského panství. Vzbouření nevolníci se obrátili na císaře Leopolda I. se stížnostmi na pobělohorskou vrchnost. Špatné zacházení vrchnosti, přehnaná robota a mor, který zasáhl Čechy v letech 1679 – 1680 způsobily značnou bídu a tedy i nespokojenost poddaných, která se nejprve projevovala petičními akcemi, jako byla ta frýdlantská, ale později přerostla v ozbrojený boj. Leopold I., který pobýval v Praze, kam se uchýlil před morem, jenž zachvátil Vídeň, na četné nepokoje reagoval mandátem, který zakazoval posílat petice císaři, rušil všechna privilegia poddaných daná před rokem 1618 a sliboval, že proti dalšímu srocování zasáhne vojsko. Když se i přes vojenské potírání dalších nepokojů poddaní stále bouřili, vydal Leopold I. 28.6. 1680 robotní patent, který robotu omezoval.
Poslední komentáře
