Přihlášení
Spřátelené weby
ARMÁDY A HISTORIE
Heinz Jürgens
SS-Hauptsturmführer und Major der Schutzpolizei
21.3.1917, Miltzow, Pomořany
Rytířský kříž: 8.5.1945
Německý kříž ve zlatě: 6.1.1945
Železný kříž I. třídy: 1.1942
Železný kříž II. třídy
Narozen 21.3.1917 v Miltzow, Kreis Grimmen v Pomořanech, vstoupil po absolvování služby v RAD Heinz Jürgens 1.4.1937 do I. Bataillonu, SS-Standarte Germania v Hamburg-Veddel. Po dokončení SS-Junkerschule Braunschweig byl povýšen 20.4.1939 do hodnosti SS-Untersturmführer a zařazen k Schutzpolizei Berlin jako velitel čety v Hundertschaft West. Po vypuknutí války byla ustavena Polizei Division a Jürgens byl zařazen do Aufklärungs Abteilung. Během tažení na Západě byl u Les Iselettes těžce zraněn. 20.6.1940 byl povýšen do hodnosti SS-Obersturmführer und Oberleutnant der Schutzpolizei a jako velitel eskadrony pochodoval Jürgens do Ruska a bojoval v prostoru Heeresgruppe Nord u Leningradu a Volchova. Zde obdržel v lednu 1942 Železný kříž I. třídy a 9.11.1942 byl povýšen do hodnosti SS-Hauptsturmführer und Hauptmann der Schutzpolizei. Ze zbytku této divize a rekrutů z Německa byla v Řecku postavena 4. SS-Polizei-Panzergrenadier Division, ve které převzal Heinz Jürgens velení SS-Polizei-Panzeraufklärungs Abteilung 4. Zúčastnil se bojů v Maďarsku a na Slovensku od září 1944 do 21.1.1945. 6.1.1945 obdržel Jürgens Německý kříž ve zlatě. Poté, co byla divize v únoru 1945 nasazena v Pomořanech, byl Aufklärungs Abteilung oddělen od zbytku divize v Dirschau u Gdaňsku. Zde bojoval Abteilung jako zásahová jednotka 5. Panzerarme pod velením von Manteuffela. Bránil předmostí Langenberg na Odře s 2.000 muži (do jeho vyklizení 29.3.1945) a bojoval v těžkých bojích západně od Odry a v Meklenburgsku. Za tyto obranné boje uvedl velící generál XXXII. Armeekorps General der Infanterie Friedrich-August Schack Jürgense v denním rozkazu. 20.4.1945 byl povýšen do hodnosti Major der Schutzpolizei. Za 6 let v bojích a prokazované výkony byl ještě 8.5.1945 vyznamenán Rytířským křížem.
Vyhledávání
Dnešní den v historii
22.listopadu 1679 – Petiční akce nevolníků Frýdlantského panství. Vzbouření nevolníci se obrátili na císaře Leopolda I. se stížnostmi na pobělohorskou vrchnost. Špatné zacházení vrchnosti, přehnaná robota a mor, který zasáhl Čechy v letech 1679 – 1680 způsobily značnou bídu a tedy i nespokojenost poddaných, která se nejprve projevovala petičními akcemi, jako byla ta frýdlantská, ale později přerostla v ozbrojený boj. Leopold I., který pobýval v Praze, kam se uchýlil před morem, jenž zachvátil Vídeň, na četné nepokoje reagoval mandátem, který zakazoval posílat petice císaři, rušil všechna privilegia poddaných daná před rokem 1618 a sliboval, že proti dalšímu srocování zasáhne vojsko. Když se i přes vojenské potírání dalších nepokojů poddaní stále bouřili, vydal Leopold I. 28.6. 1680 robotní patent, který robotu omezoval.
Poslední komentáře
