Přihlášení
Spřátelené weby
ARMÁDY A HISTORIE
Vincenz Kaiser
SS-Obersturmbannführer
28.2.1902, Judenburg, Steiermark, Rakousko
20.4.1945, zastřelen v americkém zajetí u Nürnbergu
Rytířský kříž: 6.4.1943
Dubové listy: 19.4.1945
Německý kříž ve zlatě: 29.10.1942, SS-Hauptsturmführer
Železný kříž I. třídy: 24.8.1941
Železný kříž II. třídy: 28.7.1941
Útočný odznak pěchoty (bronzový)
Vyznamenání za individuální zničení tanku (4 x)
Odznak za zranění
Zlatý stranický odznak NSDAP
Vinzenz Kaiser se narodil 28.2.1904 ve Waltersdorfu bei Judenburg ve Štýrsku. V důsledku svého přání sjednocení Rakouska s Německou říší vstoupil v roce 1927 do SA-Sturmu a o čtyři roky později byl jmenován SS-Sturmführerem. Po puči v červenci 1934 v Rakousku musel uprchnout do Bavorska, kde se stal členem Österreichischen Legionu a nakonec se přihlásil k SS-Verfügungstruppe, kde byl po absolvování Válečné školy povýšen do hodnosti SS-Untersturmführer. Vykonával svoji službu ve Stammabteilung Junkerschule Bad Tölz a poté byl převelen do Berlína k Leibstandarte. Po připojení Rakouska v roce 1938 vstoupil jako velitel roty do nově ustavené SS-Standarte Der Führer ve své vlasti. Po změně na Regiment se připojil k Division Das Reich a zúčastnil se všech bojů divize. Během tažení v Rusku prokázal zvláštní výkony u Jelni, Kyjeva a Borovina u Možajska před Moskvou. Během obranných bojů divize v prostoru Valuki-Doněc byl Kaiser velitelem samostatně operující Kampfgruppe a zadržoval protivníka tak dlouho, dokud nebyly ustaveny obranné linie. Krátce nato převzal Schützenpanzer-Bataillon, Regiment Der Führer a vedl jej při ofenzívě mezi Doncem a Dněprem. Tak bojoval se svými muži u Losovaji, Novo Novolaga a Charkova. Během těchto bojů zničil v boji zblízka vlastnoručně čtyři nepřátelské tanky. Tak se stal jediným velitelem pluku ve Waffen-SS s tímto vyznamenáním. Za své úspěchy obdržel jako SS-Hauptsturmführer a velitel III. (gepanzerten) Bataillonu, SS-Panzergrenadier-Regiment 4, 6.4.1943 Rytířský kříž, který převzal 20.4. u Charkova. V roce 1944 převzal jako SS-Obersturmbannführer SS-Panzergrenadier-Lehr-Regiment (z SS-Panzer-Grenadier-Schule Prosetschnitz), ze kterého byla 12.3.1944 ustavena 16. SS-Panzer-Grenadier Division RFSS. Tato jednotka byla nasazena v Maďarsku při operaci "Margarethe". Při ní zajistil pluk 26.3. západní část Budapešti. S koncem operace zůstal pluk ve východním Maďarsku. V květnu 1944 byl pluk přesunut na ligurské pobřeží do Itálie. Zde působil proti nepříteli v oblasti Piombino, Cecina a Livorno. Poté byl nasazen severně od Říma. 16.6.1944 byl pluk zařazen zpět do 16. SS-Panzer-Grenadier-Division RFSS. Kaiser byl převelen k SS-Division Götz von Berlichingen a zúčastnil se bojů na Západě. Tak bojoval na Západním valu, v Pfälzer Bergland, přepravil se přes Rýn u Germersheimu a přišel do prostoru Nürnbergu, kde 19.4.1945 byl navržen nejvyšším stranickým vedením na vyznamenání Dubovými listy. Chybí však k tomu oficiální potvrzení OKH. Při bojích u Nürnbergu předal Kaiser svému adjutantovi SS-Hauptsturmführer Kukulovi velení I. Bataillonu, SS-Panzergrenadier-Regiment 38 (velitel Kaiser). Od té chvíle neexistují o obou vojácích žádné zprávy.
Vyhledávání
Dnešní den v historii
22.listopadu 1679 – Petiční akce nevolníků Frýdlantského panství. Vzbouření nevolníci se obrátili na císaře Leopolda I. se stížnostmi na pobělohorskou vrchnost. Špatné zacházení vrchnosti, přehnaná robota a mor, který zasáhl Čechy v letech 1679 – 1680 způsobily značnou bídu a tedy i nespokojenost poddaných, která se nejprve projevovala petičními akcemi, jako byla ta frýdlantská, ale později přerostla v ozbrojený boj. Leopold I., který pobýval v Praze, kam se uchýlil před morem, jenž zachvátil Vídeň, na četné nepokoje reagoval mandátem, který zakazoval posílat petice císaři, rušil všechna privilegia poddaných daná před rokem 1618 a sliboval, že proti dalšímu srocování zasáhne vojsko. Když se i přes vojenské potírání dalších nepokojů poddaní stále bouřili, vydal Leopold I. 28.6. 1680 robotní patent, který robotu omezoval.