Přihlášení
Spřátelené weby
ARMÁDY A HISTORIE
Ludwig Kepplinger
SS-Sturmbannführer
31.12.1911, Linz, Rakousko
7.8.1944, Laval, Francie, zastřelen maquisty
Rytířský kříž: 4.9.1940
Německý kříž ve zlatě: 28.2.1942
Železný kříž I. třídy: 2.8.1940
Železný kříž II. třídy: 16.5.1940
Odznak za zranění, stříbrný
Tankový bojový odznak
Ludwig Kepplinger se narodil 31.12.1911 v Linci na Dunaji. Vojenský výcvik obdržel u Alpenjäger Regiment 7 rakouského Bundesheeru, ze kterého byl propuštěn z politických důvodů. Tak odešel do Bavorska, kde vstoupil do Österreichische Legion a v roce 1935 do SS-Verfügungstruppe. V roce 1938 převzal jako SS-Oberscharführer četu 6. Kompanie, SS-Standarte Deutschland v Mnichově. Po připojení Rakouska přišel s II. Bataillonem Standarte do Vídně a zúčastnil se zde výstavby nové SS-Standarte Der Führer. Na počátku války byl Kepplinger jako SS-Hauptscharführer nasazen na Západě, kde obdržel 10.5.1940 rozkaz k obsazení holandské pevnosti Westervoort a důležitého mostu. K tomu účelu ustavená skupina 18 mužů musela ujít 18 km dlouhou cestu. Na počátku operace se skupina zapojila do boje, kde odrazila nepřítele bez vlastních ztrát. Poté obsadili 300 metrů dlouhý most. Přes palbu z pevnosti překročil Kepplinger se dvěma kamarády Ijsselu. Po použití ručních granátů obsadili pevnost, kterou udrželi do příchodu Regiment Der Führer a umožnili mu tak průlom na západ od řeky Ijssely. Kepplinger se úspěšně zúčastnil dalších bojů u Arnhemu a na linii Grebbe a byl zde těžce zraněn. V lazaretu obdržel oba stupně Železného kříže a za útok na Westervoort obdržel jako první poddůstojník Waffen-SS 4.9.1940 Rytířský kříž. Byl povýšen do hodnosti SS-Hauptscharführer a převzal velení 10. Kompanie, Regiment Westland, 5. SS-Division Wiking. Po dalším nasazení jako SS-Obersturmführer na Kavkazu se vrátil zpět do Německa a převzal velení II. Abteilung, SS-Panzer Regiment v Rize. Když v dubnu 1944 přišel velitel Panzer Abteilung 17, SS-Division Götz von Berlichingen, SS-Sturmbannführer Kneip, při nehodě o život, stal se Kepplinger jeho následovníkem. Panzer Abteilung byl vyzbrojen útočnými děly StuG IV. Poté, co byl Abteilung nasazen 7.6.1944 na invazní frontu, zničil 40 nepřátelských tanků, při ztrátě 23 vlastních vozidel. 1.8.1944 obdržel Kepplinger posily u Châtelleraut v Perigordu a 6.8.1944 zahájil přesun po trase Loudon-Saumur-La Fleche zpět na frontu. V 17.00, 11 km před Laval byl Kepplingerův vůz ostřelován a on dostal 6 zásahů, jeden přímo do hlavy. Byl okamžitě mrtvý. Ludwig Kepplinger zahynul 6.8.1944, 1 km západně od Villiers-Charlemagne a byl okraden francouzskými civilisty a později převezen do Mont-de-Huisnes.
Vyhledávání
Dnešní den v historii
22.listopadu 1679 – Petiční akce nevolníků Frýdlantského panství. Vzbouření nevolníci se obrátili na císaře Leopolda I. se stížnostmi na pobělohorskou vrchnost. Špatné zacházení vrchnosti, přehnaná robota a mor, který zasáhl Čechy v letech 1679 – 1680 způsobily značnou bídu a tedy i nespokojenost poddaných, která se nejprve projevovala petičními akcemi, jako byla ta frýdlantská, ale později přerostla v ozbrojený boj. Leopold I., který pobýval v Praze, kam se uchýlil před morem, jenž zachvátil Vídeň, na četné nepokoje reagoval mandátem, který zakazoval posílat petice císaři, rušil všechna privilegia poddaných daná před rokem 1618 a sliboval, že proti dalšímu srocování zasáhne vojsko. Když se i přes vojenské potírání dalších nepokojů poddaní stále bouřili, vydal Leopold I. 28.6. 1680 robotní patent, který robotu omezoval.
Poslední komentáře
