Přihlášení
Spřátelené weby
ARMÁDY A HISTORIE
Dieter Kesten
SS-Sturmbannführer
9.6.1914, Gelsenkirchen / Ruhrgebiet
3.4.1945, Möllersdorf, jižně od Vídně
Železný kříž II. třídy: 10.11.1939
Železný kříž I. třídy: 13.7.1943
Rytířský kříž: 12.11.1943, SS-Hauptsturmführer, velitel 6. Kompanie / SS-Panzer Regiment / SS-Panzer Grenadier Division Das Reich / 4. Panzer Armee / Heeresgruppe Süd
Po založení Allgemeine SS v září 1933 Kesten sloužil u 79. a 7. Standarte před nástupem do SS-Junkerschule Braunschweig v dubnu 1936. Po jejím ukončení byl přidělen k II/Germania. V září 1938 se Kesten stal ordonančním důstojníkem štábu této jednotky. V květnu 1940 opustil Regiment Germania a stal se adjutantem Befehlshaber der Waffen SS Nord, SS-Brigadeführer Fritze Hermanna, kde byl do prosince 1940. Poté sloužil ve stejné pozici u Befehlshaber der Waffen-SS Ost. V květnu 1941 byl převelen k SS-Kampfgruppe Nord, opět jako adjutant do května 1942, kdy vstoupil opět do Das Reich. Byl prvním velitelem Kompanie v II. Battailon/Langemarck, poté se stal adjutantem SS-Schützen Regiment Langemarck. Ve stejném roce byl převelen k Panzer Regiment 2. SS Division Das Reich a stal se velitelem 6. Kompanie do listopadu 1943, kdy nahradil Tychsena jako velitel II. Abteilung v hodnosti SS-Sturmbannführer. Byl zabit v bojích u Vídně v dubnu 1945.
Vyhledávání
Dnešní den v historii
22.listopadu 1679 – Petiční akce nevolníků Frýdlantského panství. Vzbouření nevolníci se obrátili na císaře Leopolda I. se stížnostmi na pobělohorskou vrchnost. Špatné zacházení vrchnosti, přehnaná robota a mor, který zasáhl Čechy v letech 1679 – 1680 způsobily značnou bídu a tedy i nespokojenost poddaných, která se nejprve projevovala petičními akcemi, jako byla ta frýdlantská, ale později přerostla v ozbrojený boj. Leopold I., který pobýval v Praze, kam se uchýlil před morem, jenž zachvátil Vídeň, na četné nepokoje reagoval mandátem, který zakazoval posílat petice císaři, rušil všechna privilegia poddaných daná před rokem 1618 a sliboval, že proti dalšímu srocování zasáhne vojsko. Když se i přes vojenské potírání dalších nepokojů poddaní stále bouřili, vydal Leopold I. 28.6. 1680 robotní patent, který robotu omezoval.
Poslední komentáře
