Přihlášení
Spřátelené weby
ARMÁDY A HISTORIE
Hans Kettgen
SS-Sturmbannführer
20.11.1917, Essen
21.2.1979, Hamburg
Rytířský kříž: 14.2.1945
Železný kříž I. třídy: 25.9.1941
Železný kříž II. třídy: 14.7.1941
Spona za boj zblízka, bronzová
Pamětní medaile 1.10.1938, spona Pražský hrad
Útočný odznak pěchoty, stříbrný
Hans Kettgen se narodil 20.11.1917 v Essenu. 14.7.1941 obdržel Železný kříž II. třídy a 25.9.1941 I. třídy. V srpnu 1944 v prostoru Banská Bystrica, v týlu 8. Armee, silné partyzánské povstání, ke kterému se připojily jednotky slovenské armády pod velením generála Goliana. Tyto jednotky byly posíleny československou výsadkovou brigádou, vycvičenou v Rusku. Velení převzal z Londýna poslaný generál Viest. Banská Bystrica byla ustavena provizorním hlavním městem povstalců. Tyto jednotky ohrožovaly severní křídlo Heeresgruppe Süd. K potlačení povstání byl vytvořen z personálu Waffenschulen a pohotovostních jednotek Panzergrenadier-Regiment Schill v prostoru protektorátu Böhmen-Mähren. Pluk zahájil přesun ve směru Banská Bystrica a I. Bataillon pod velením SS-Hauptsturmführer Kettgena obsadil 25.9.1944 letiště severně od Zvolenu. Kettgen poté rychle zaútočil přímo na město a v poledních hodinách ho obsadil, povstalecké jednotky spolu s veliteli padly do zajetí v příštích dnech. Za tyto boje obdržel Hans Kettgen 14.2.1945 jako SS-Hauptsturmführer a velitel I. Bataillonu, SS-Panzergrenadier-Regiment Schill Rytířský kříž. Hans Kettgen zemřel 21.2.1979 v Hamburku.
Vyhledávání
Dnešní den v historii
22.listopadu 1679 – Petiční akce nevolníků Frýdlantského panství. Vzbouření nevolníci se obrátili na císaře Leopolda I. se stížnostmi na pobělohorskou vrchnost. Špatné zacházení vrchnosti, přehnaná robota a mor, který zasáhl Čechy v letech 1679 – 1680 způsobily značnou bídu a tedy i nespokojenost poddaných, která se nejprve projevovala petičními akcemi, jako byla ta frýdlantská, ale později přerostla v ozbrojený boj. Leopold I., který pobýval v Praze, kam se uchýlil před morem, jenž zachvátil Vídeň, na četné nepokoje reagoval mandátem, který zakazoval posílat petice císaři, rušil všechna privilegia poddaných daná před rokem 1618 a sliboval, že proti dalšímu srocování zasáhne vojsko. Když se i přes vojenské potírání dalších nepokojů poddaní stále bouřili, vydal Leopold I. 28.6. 1680 robotní patent, který robotu omezoval.
Poslední komentáře
