Přihlášení
Spřátelené weby
ARMÁDY A HISTORIE
Matthias Kleinheisterkamp
SS-Obergruppenführer und General der Waffen SS
22.6.1893 v Elberfeldu
8.5.1945
NSDAP-Nr.: 4.158.838
SS-Nr.: 132.399
SS-Obergruppenführer und General der Waffen-SS: 1.8.1944
Velitel 3. SS Totenkopf: 7.7.1941 – 18.7.1941
Velitel 2. SS Das Reich: 31.12.1941 - 1.4.1942
Velitel 6. SS Nord: 1.4.1942 – 15.1.1944
Velitel VII. SS Panzer Korps: 10.1943 – 20.7.1944
Velitel IV. SS Panzer Korps: 1.7.1944 – 20.7.1944
Velitel XII. SS Armeekorps: 1.8.1944 – 6.8.1944
Velitel XI. SS Armee Korps: 6.8.1944 – 8.5.1945
Velitel III. SS Panzer Korps: 4.2.1945 – 11.2.1945
Železný kříž II. třídy spona: 13.9.1939
Železný kříž I. třídy spona: 2.10.1939
Rytířský kříž: 31.3.1942, SS-Brigadeführer und Generalmajor der Waffen-SS
Dubové listy: 27.4.1945 (844.)
1914 Železný kříž I. třídy
1914 Železný kříž II. třídy
Medaile za východní tažení
Kříž cti 1914-1918
SS čestný prsten
SS čestný meč
Matthias Kleinheisterkamp bojoval v 1. světové válce a byl vyznamenán Železným křížem. Po válce sloužil u pěších a jezdeckých jednotek, než vstoupil v roce 1934 do SS. V roce 1938 byl převelen do SS/VT. Kleinheisterkamp byl přidělen k SS-Junkerschule Braunschweig jako instruktor pěchoty. Zde byl rok a poté byl zařazen do Hausserova inspektorátu jako starší štábní důstojník. 1. prosince 1938 se stal velitelem III./Deutschland, kde zůstal do léta 1940. V červnu 1940 byl převelen do Totenkopf a stal se velitelem Infanterie Regiment 3. Poté se stal velitelem Das Reich, za což byl vyznamenán Rytířským křížem. Poté velel 6. SS Nord a nakonec byl velitelem XI. SS-Armee-Korps.
Vyhledávání
Dnešní den v historii
22.listopadu 1679 – Petiční akce nevolníků Frýdlantského panství. Vzbouření nevolníci se obrátili na císaře Leopolda I. se stížnostmi na pobělohorskou vrchnost. Špatné zacházení vrchnosti, přehnaná robota a mor, který zasáhl Čechy v letech 1679 – 1680 způsobily značnou bídu a tedy i nespokojenost poddaných, která se nejprve projevovala petičními akcemi, jako byla ta frýdlantská, ale později přerostla v ozbrojený boj. Leopold I., který pobýval v Praze, kam se uchýlil před morem, jenž zachvátil Vídeň, na četné nepokoje reagoval mandátem, který zakazoval posílat petice císaři, rušil všechna privilegia poddaných daná před rokem 1618 a sliboval, že proti dalšímu srocování zasáhne vojsko. Když se i přes vojenské potírání dalších nepokojů poddaní stále bouřili, vydal Leopold I. 28.6. 1680 robotní patent, který robotu omezoval.
Poslední komentáře
