Přihlášení
Spřátelené weby
ARMÁDY A HISTORIE
Fritz Klingenberg
SS-Standartenführer
17.12.1912, Rövershagen, Mecklenburg
22.3.1945, Herxheim, Pfalz
SS-Standartenführer: 21.12.1944
SS-Obersturmbannführer: 21.12.1943
SS-Sturmbannführer: 1.9.1941
SS-Hauptsturmführer: 30.6.1939
SS-Obersturmführer: 12.12.1937
SS-Untersturmführer: 20.4.1935
Velitel 17. SS Götz von Berlichingen: 21.1.1945 – 22.3.1945
Železný kříž II. třídy: 23.6. 1940
Železný kříž I. třídy: 24.6. 1940
Rytířský kříž: 14.5. 1941, velitel 2. Kompanie / Kradschtzützen.Battailon / SS-Division Reich
Německý kříž ve zlatě: 28.4.1944
Wehrmachtbericht: 13.4.1941
Útočný odznak pěchoty bronzový: 3.7.1941
Odznak za zranění černý
Medaile za východní frontu
Fritz Klingenberg vstoupil do SS-VT v roce 1934 a brzy poté byl povýšen do hodnosti SS-Untersturmführer jako jeden z prvních, kdo ukončili novou SS-Junkerschule v Bad Tölz. Poté byl přidělen k SS-Standarte Germania. Nedlouho poté se stal jedním z inspektorů SS-VT pod Paulem Hausserem. Po tažení ve Francii Klingenberg velel motocyklovému praporu a stal se známým svým dobytím Bělehradu během války v Jugoslávii. Klingenberg vedl 2. Kompanie, SS-Kradschützen-Battalion 2 do roku 1942, kdy byl převelen do štábu SS-Junkerschule v Bad Tölz. V lednu 1945 převzal velení 17. SS-Panzer Grenadier Division Götz von Berlichingen. Byl zabit nedaleko Herxheimu během velení divizi.
Vyhledávání
Dnešní den v historii
22.listopadu 1679 – Petiční akce nevolníků Frýdlantského panství. Vzbouření nevolníci se obrátili na císaře Leopolda I. se stížnostmi na pobělohorskou vrchnost. Špatné zacházení vrchnosti, přehnaná robota a mor, který zasáhl Čechy v letech 1679 – 1680 způsobily značnou bídu a tedy i nespokojenost poddaných, která se nejprve projevovala petičními akcemi, jako byla ta frýdlantská, ale později přerostla v ozbrojený boj. Leopold I., který pobýval v Praze, kam se uchýlil před morem, jenž zachvátil Vídeň, na četné nepokoje reagoval mandátem, který zakazoval posílat petice císaři, rušil všechna privilegia poddaných daná před rokem 1618 a sliboval, že proti dalšímu srocování zasáhne vojsko. Když se i přes vojenské potírání dalších nepokojů poddaní stále bouřili, vydal Leopold I. 28.6. 1680 robotní patent, který robotu omezoval.
Poslední komentáře
