Přihlášení
Spřátelené weby
ARMÁDY A HISTORIE
Karl Kloskowski
SS-Hauptsturmführer
9.2.1917, Langkow
23.4.1945, zabit v boji u Ocker, pohoří Harz
Železný kříž II. třídy: 19.7.1941
Železný kříž I. třídy: 1.10.1941
Rytířský kříž: 11.7.1943
Dubové listy: 11.8.1944 (546.)
Německý kříž ve zlatě
Kloskowski vstoupil do SS-VT k 3./Germania v prosinci 1936. Později sloužil u 4./11. SS-Totenkopf-Standarte před začleněním do divize Das Reich v roce 1941 k 3./Aufklaeruns Abteilung. Tato jednotka se stala 3./Kradschützen Bataillon a on zde zůstal do zranění 16.11.1941. 10.1.1943 byl povýšen do hodnosti SS-Hauptscharführer. Stal se velitelem čety u 4. Kompanie Panzer Regiment a ordonančním důstojníkem. 22. února v 9:15, 150 km jižně od Charkova, SS-Hauptscharführer Karl Kloskowski v tanku Panzer III #431 obsadil most přes řeku Voltša západně od Pavlogradu, když předtím zničil tři T-34 a několik protitankových kanónů. Poté, za pomoci Tigeru, udržel most do příchodu posil a granátníci z Das Reich zajistili město o dvě hodiny později. Kloskowski byl za tuto akci v červenci 1943 vyznamenán Rytířským křížem. Poté se stal velitelem 3. čety u 7. Kompanie Panzer Regiment. V prosinci 1943 se SS-Obersturmführer Kloskowski stal velitelem 2. Kompanie Panzer Abteilung Kampfgruppe Das Reich. Za boje v Normandii v červenci 1944 byl vyznamenán Dubovými listy a na podzim 1944 byl z Das Reich převelen. V hodnosti SS-Hauptsturmführer byl velitelem Abteilung Kloskowski v Panzer Brigade Westfalen.
Vyhledávání
Dnešní den v historii
22.listopadu 1679 – Petiční akce nevolníků Frýdlantského panství. Vzbouření nevolníci se obrátili na císaře Leopolda I. se stížnostmi na pobělohorskou vrchnost. Špatné zacházení vrchnosti, přehnaná robota a mor, který zasáhl Čechy v letech 1679 – 1680 způsobily značnou bídu a tedy i nespokojenost poddaných, která se nejprve projevovala petičními akcemi, jako byla ta frýdlantská, ale později přerostla v ozbrojený boj. Leopold I., který pobýval v Praze, kam se uchýlil před morem, jenž zachvátil Vídeň, na četné nepokoje reagoval mandátem, který zakazoval posílat petice císaři, rušil všechna privilegia poddaných daná před rokem 1618 a sliboval, že proti dalšímu srocování zasáhne vojsko. Když se i přes vojenské potírání dalších nepokojů poddaní stále bouřili, vydal Leopold I. 28.6. 1680 robotní patent, který robotu omezoval.